Dostávejte díky NewsHub aktuální zprávy o nejžhavějších tématech, které jsou aktualizované každou minutu. Nainstalujte nyní.

Z�pad st�le p�ehl�� st�edn� a v�chodn� Evropu

10. říjen 2017 16:05
2 0
Z�pad st�le p�ehl�� st�edn� a v�chodn� Evropu

A� si vedouc� politici EU op�t p�isvoj� slova n�kdej��ho francouzsk�ho prezidenta Charlese de Gaulla, �e Evropa se rozkl�d� od Atlantiku po Ural, nebude nic br�nit tomu, aby se �esko i dal�� t�i st�ty Visegr�dsk� skupiny p�ibl�ily k z�padn� Evrop�. Do t� doby se nejsp�e budeme muset spol�hat jen sami na sebe. P�e P�ter G. Feh�r.

V �esk�m ve�ejn�m m�n�n� p�etrv�v� n�zor, �e bez ohledu na slo�en� koali�n� vl�dy vznikl� po ��jnov�ch parlamentn�ch volb�ch se zem� bude p�ibli�ovat k unijn� ose Berl�n�Pa�� a vzdalovat Visegr�dsk� skupin�. Zcela z�sadn� podm�nkou p��padn�ho p�ibli�ov�n� k hlavn�mu proudu Evropsk� unie je, aby tot� cht�l Berl�n i Pa��. Zamysl�me-li se, za jak�ch okolnost� byly visegr�dsk� zem� p�ijaty do EU a jak s n�mi zach�zeli od t� doby ti �velc�, je mo�n�, �e p��padn� snaha Prahy o p�ibl�en� se unii z�stane pouh�m p��n�m.

Koda�sk� summit EU v prosinci 2002, jen� m�l posv�tit roz�i�ov�n� EU na v�chod, se konal ve znamen� absolutn� nejistoty. Agr�rn� odv�tv� zem� �ekaj�c�ch na vstup nem�lo p�vodn� dost�vat ��dn� p��m� dotace, co� zem� V4 vehementn� kritizovaly. A tak z�le�itost podpisu dohody o p�idru�en� z�st�vala a� do posledn� chv�le otev�en�.

Po p��jezdu do Kodan� byl ma�arsk� premi�r P�ter Medgyessy odveden do kancel��e, kde na n�ho �ekala komise EU. Na stole le�ela nev�hodn� dohoda o p�idru�en�, �ekaj�c� na podpis. Tehdej�� p�edseda Evropsk� komise Romano Prodi polo�il ot�zku: �Ano, �i ne?� Navzdory tomu se p�edsedovi ma�arsk� vl�dy i ostatn�m poda�ilo vybojovat p��m� unijn� dotace ve v�i 25 procent, co� bylo p�ece jen v�c ne� nic.

Nap��klad po plynov� krizi, ji� vyvolaly v roce 2009 spory mezi Ukrajinou a Ruskem, bylo v Bruselu rozhodnuto o v�stavb� dal��ch plynovod� mezi �lensk�mi st�ty. Zem� s p�ebytkem energetick�ch surovin by tak mohly v podobn�ch krizov�ch situac�ch pom�hat sv�m soused�m disponuj�c�m omezen�mi rezervami. Mezi Nizozemskem a Belgi� ji� existovalo �est takov�ch produktovod�, EU p�esto zafinancovala i sedm�.

P�itom Ma�arsko a Slovensko nebyly do t� doby propojeny ��dn�m potrub�m, ale Budape�� i p�esto z�skala prost�edky pouze na hodn� kr�tk� �sek vedouc� k jej�mu severn�mu sousedovi. V dob� plynov� krize se Slovensko ocitlo v obt�n� situaci, jeliko� jeho z�soby plynu klesly natolik, �e bylo obdob�, kdy mu z�st�valo palivo dosta�uj�c� pouze na �est hodin. I kdy� byly ma�arsk� z�sobn�ky plynu napln�n� a� po okraj, nem�li jsme k dispozici ��dn� prost�edek k tomu, abychom mohli Slovensku pomoci.

Nad st�edn� a v�chodn� Evropou se jako kletba vzn�� dnes ji� ok��dlen� prohl�en� n�kdej��ho rakousk�ho kancl��e n�meck�ho p�vodu Klemense von Metternicha, �e Balk�n za��n� na silnici z V�dn� na v�chod. Tehdy m�l na mysli n�s, Ma�ary. Nebylo by v�ak na �kodu, kdyby t�to mluv� rozum�ly i ostatn� st�edoevropsk� zem�. Germ�nsk� diplomacie toti� neskoncovala s my�lenkou starou 150 let, ani kdy� spadla berl�nsk� ze� a zanikl Sov�tsk� svaz.

Tehdy resort veden� liber�ln�m ministrem zahrani�� Hansem-Dietrichem Genscherem polo�il na st�l kancl��e Helmuta Kohla zpr�vu, podle kter� po��dky ve st�edn� a v�chodn� Evrop� do t� doby udr�oval Sov�tsk� svaz, po z�niku dohledu v�ak mohou v regionu � slovy Genschera � vypuknout �kmenov� v�lky�. A kmeny jako takov� evidentn� nemaj� v Evrop� m�sto.

Jedn�m z nejtypi�t�j��ch projev� z�padoevropsk�ho sm�len� je Cena Karla Velik�ho. ��e fransk�ho vl�dce Karla Velik�ho se v 8. stolet� rozkl�dala zejm�na na �zem� dne�n�ho N�mecka, Francie a severn� It�lie. Tato cena se ka�doro�n� ud�luje osobnosti z ve�ejn�ho �ivota, kter� svou prac� p�isp�la k jednot� Evropy.

Z�padoevrop�t� zakladatel� tohoto ocen�n� nalezli symbol, do kter�ho se n� region neve�el. Vysloven� v�ak nikoliv kv�li jejich nep��teli, st�edn� a v�chodn� Evrop�. V jejich p�edstav�ch o Evrop� jednodu�e nebyla st�edn� Evropa, jako v n� nebyl ani Balk�n �i Pobalt�. Region mimo z�padn� Evropu se vytratil i ze zp�sobu uva�ov�n� vedouc�ch p�edstavitel� EU 21. stolet�.

To v�e ale neznamen�, �e by se zem� V4 m�ly ura�en� obr�tit z�dy k EU. N� region nem� jinou alternativu ne� p��slu�nost k EU. St�edn� Evropa nem�e b�t uskupen�m zem� v roli p��vozu, kter� ob�as kotv� v n�kter�m z p��stav� rusk� ��e a ob�as v n�kter�m z p��stav� z�padn� Evropy. Mus�me se v�ak p�ipravit na skute�nost, �e budeme je�t� roky bojovat za to, aby se v p��pad�, kdy v Pa��i �i v Berl�n� zazn� slovo Evropa, mluvilo i o n�s. A to nejen geograficky, ale p�edev��m my�lenkov�.

A� si vedouc� politi�t� p�edstavitel� EU op�t p�isvoj� slova n�kdej��ho francouzsk�ho prezidenta Charlese de Gaulla, �e Evropa se rozkl�d� od Atlantiku po Ural, nebude nic br�nit tomu, aby se �esk� republika i dal�� t�i st�ty Visegr�dsk� skupiny p�ibl�ily k z�padn� Evrop�. Do t� doby se v�ak nejsp�e budeme muset spol�hat jenom sami na sebe.

Zdroj: ceskapozice.lidovky.cz

Podíl na sociálních sítích:

Komentáře - 0