Dostávejte díky NewsHub aktuální zprávy o nejžhavějších tématech, které jsou aktualizované každou minutu. Nainstalujte nyní.

Z���c� a sebezni�uj�c� kometa jm�nem Boudn�k

16. září 2017 8:07
7 0
Z���c� a sebezni�uj�c� kometa jm�nem Boudn�k

V Muzeu hlavn�ho m�sta Prahy prob�h� v�stava Vladim�ra Boudn�ka, grafika a experiment�tora v um�n� i v �ivot�. A�koli �il v dob� marasmu, dok�zal si nal�zt cestu k nez�visl� tvorb�, j� se v�ak od okoln� nedistancoval. Prol�n�n� kreativity s v�ednost� se mu stalo bl�zk�m. Jeho c�lem byla osv�ta a probuzen� tvo�ivosti v ka�d�m �lov�ku.

Nyn�j�� v�stava v Muzeu hlavn�ho m�sta Prahy nen� estetizuj�c� uk�zkou Boudn�kovy pr�ce. Je pe�liv�m a hlubok�m ponorem, je snahou p�edstavit tuto osobnost komplexn�, pravdiv� a bez obvykl� n�lepky �po�etil�ho podiv�na�, j�m� se v posmrtn�ch legend�ch st�val. A nutno p�ipomenout, �e se tak stalo zvl�t� d�ky Bohumilu Hrabalovi, p��teli i p�biteli, kter� z Boudn�ka u�inil figuru a� nenorm�ln�. (Podle Hrabalovy pov�dky byl nap��klad nato�en film N�n� barbar, kde um�lce ztv�rnil Boleslav Pol�vka).

V�stava se pokou�� uk�zat Boudn�ka (1924 � 1968) v p�irozen�m sv�tle, pravdou v�ak je, �e tento tv�rce p�ekra�oval konven�n� p�edstavy um�leck�, ob�ansk� i lidsk�. Z�e�el� expozice je sestavena z rozli�n�ch artefakt� � kreseb, monotyp�, grafik, fotografi� a dokument�. Dokl�d� Boudn�kovu plodnost, vnit�n� integritu, vize a st�le jasn�j�� zac�len�. Nab�z� jeho v�voj, kter� zapo�al koncem �ty�ic�t�ch let. Ukazuje d�la z r�zn�ch etap stejn� jako origin�ln� teoretick� z�pisky p�ibli�uj�c� rozpolo�en� jedince i celkovou atmosf�ru. (Ve�ker� expon�ty jsou zap�j�en� z majetku Petra Plac�ka, respektive jeho Galerie Ztichl� klika).

Boudn�kova d�la nebyla v�dy cen�na tak vysoko jako dnes. Dlouhou dobu byla ve�ejnosti dostupn� za mal� ��stky v �etn�ch antikvari�tech (podobn� tomu bylo za totality nap��klad s grafikami Bohuslava Reynka �i Josefa V�chala). Znalci Boudn�kovy tvorby i jeho pohnut�ho osudu se rekrutovali z neofici�ln�ch �i undergroundov�ch kruh�. A� s postupem �asu (a se zm�nou re�imu) se Boudn�kova tv�r�� cesta za�lenila do souvislost� �esk�ho v�tvarn�ho um�n� 20. stolet�. Nabyla na v�znamu i jist� specifi�nosti (v sou�asn� dob� zaznamen�vaj� Boudn�kovy pr�ce neb�val� a a� p�ekvapiv� cenov� nav�en� na auk�n�m trhu).

V roce 2009 Boudn�kovi vy�la obs�hl� kni�n� monografie v nakladatelstv� Gallery a byla uspo��d�na v�stava, by� komorn�, na Pra�sk�m hrad� v C�sa�sk� kon�rn�. K d�le�it�m expozic�m rovn� n�le�� lo�sk� Boudn�kova p�ehl�dka v Galerii Moderna nazvan� Sv�t emoc�.

Boudn�k byl objevov�n ji� v uvoln�n�j��ch �edes�t�ch letech. Z��astnil se dvou pam�tn�ch Konfrontac� (1961), d�le�it� v�stavy v Rychnov� (1963), v Praze �i Liberci. P�ib�valo i zm�nek v tisku. Z kunsthistorik� se j�m zab�vali Franti�ek �mejkal, Ji�� Padrta �i Bohum�r Mr�z. Nebyl v�ak p�ij�m�n jednozna�n� a ka�d�m. Zvl�t� jeho �dajn� naivita ohledn� �spasen� sv�ta� byla zleh�ov�na (manifesty, ve kter�ch hl�sal jednotu tvorby, filozofie a �ivotn� praxe dostupn� v�em jedinc�m).

Boudn�k v�e dodr�oval a napl�oval. Pro svou p��kladnou absolutn� svobodu v�ak podstupoval �adu �trap a vnit�n�ch koliz� �st�c�ch k dodnes nejasn� sebevra�d� (p�evl�d� n�zor, �e �lo o pouh� experiment, kter� se mu vymkl z rukou). Boudn�k stal pr�kopn�kem um�leck�ho sm�ru, kter� s�m naz�val explosionalismem. V Boudn�kovi se m�sila �ada paradox�. Byl v�sostn� intuitivn�m autorem, ale v�t�inu �ivota pracoval jako d�ln�k (vyu�il se n�stroja�em), a �il jako prolet�� � svou prvn� v�stavu uspo��dal p��mo na pracovi�ti, v d�ln�ch �KD ve Vyso�anech. Tak� prvn� grafiky vytvo�il za aktivn� spolupr�ce koleg� � d�ln�k�. Jeho prvn�mi a skute�n�mi obdivovateli byli psychiat�i (nikdy se u nich nel��il, v jejich prost�ed� p�esto nach�zel sv� bli�n�).

Boudn�k byl nad�en� diskut�r i psavec, i jeho den�ky jsou pln� �vah na �etn� existenci�ln� t�mata. Ji� v roce 1949 vytiskl grafickou technikou such� jehly definitivn� zn�n� sv�ho prvn�ho manifestu (na v�stav� jej lze spat�it). Vedle um�lcov�ch legend�rn�ch akc� vznikaly st�le �ast�ji tak� grafick� listy � tisky z kovov� matrice chvatn� zbr�zd�n� r�zn�mi n�stroji a fragmenty materi�l�. Vznikla tak jeho origin�ln� technika, tzv. aktivn� grafika p�ev�n� abstraktn� �i nep�edm�tn� povahy s monochromn� lad�nou barevnost�.

Boudn�k zauj�m� m�sto kdesi mezi avantgardou a undergroundem. Jeho tvorba je ojedin�l� a i ve sv�tov�m kontextu objevitelsk� (pozoruhodn� jsou nap��klad paralely mezi jeho nov�torstv�m a experimentov�n�m Jacksona Pollocka). Kv�li izolovanosti tehdej��ho �eskoslovenska je v�ak Boudn�k ve sv�t� zn�m jen m�lo. Byl umanut�m experiment�torem, pr�kopn�kem um�n� akce, informelu �i struktur�ln� grafiky, ale i ojedin�l�m autorem pracuj�c�m s nezvykl�mi materi�ly v�etn� kovov�ch odpad� stejn� jako vlastn� krve a spermatu. V mnoh�m p�edb�hl dobu, ur�en� m�sto �ivota mu v�ak cestu neuleh�ilo. Jeho pou� byla vpravd� p�ek�kovou drahou plnou n�strah, nepochopen�, �strk�, v�sm�ch� i poni�ov�n�, neust�l� hore�nat� pr�ce, chudoby, rozbit�ho man�elstv� se svou osudovou l�skou Teklou. V�e nasv�d�uje tomu, �e �hnouc� kometa jm�nem Vladim�r Boudn�k 5. prosince 1968 ukon�il svou dr�hu ji� zcela psychicky vy�erp�n.

Boudn�kovu v�stavu lze v Muzeu hlavn�ho m�sta Prahy (v hlavn� budov�) spa�it do 19. listopadu 2017.

Zdroj: ceskapozice.lidovky.cz

Podíl na sociálních sítích:

Komentáře - 0