Dostávejte díky NewsHub aktuální zprávy o nejžhavějších tématech, které jsou aktualizované každou minutu. Nainstalujte nyní.

Visegr�dsk� �ty�ka a budoucnost Evropy

12. srpen 2018 8:00
2 0
Visegr�dsk� �ty�ka a budoucnost Evropy

Stephen Bannon, strat�g kampan� Donalda Trumpa, ma�arsk� ministr zahrani�� P�ter Szijj�rt�, francouzsk� filozofka Chantal Delsolov�, americk� ekonom David P. Goldman, britsk� novin�� Douglas Murray. Ti a dal�� p�ednesli teze o dne�n�m sv�t� na konferenci Budoucnost Evropy 23. a� 24. kv�tna v Budape�ti. Ideov� report� Romana Jocha.

Tim Gosling v �l�nku Ma�arsko v tichosti p�itahuje etnonacionalisty z cel�ho sv�ta mimo jin� napsal: �Konference Future of Europe byla oslavou hnut� alternativn� pravice (alt-right). Vystoupilo na n� mnoho pochybn�ch osob, kter� si d�laj� kari�ru z ���en� nen�visti a vychvalov�n� kontroverzn�ho americk�ho prezidenta.� Jako bych byl a mluvil na jin� konferenci v Budape�ti 23. a� 24. kv�tna o Budoucnosti Evropy, je� se uskute�nila se p�i p��le�itosti konce ma�arsk�ho p�edsednictv� Visegr�dsk� �ty�ky (Polsko, �esko, Slovensko a Ma�arsko, V4).

Z��astnil jsem se mnoha mezin�rodn�ch konferenc� (a p�r organizoval), ale jen m�lo z nich bylo pojato stejn� velkolep�. Kladla d�raz na st�edoevropskou jednotu a visegr�dskou identitu, ji� z t�chto �ty� zem� v sou�asnosti nejv�ce prosazuje Ma�arsko. Pokud jde o alt-right, vystoupil na n� jen jeden �e�n�k s n� spojen� � Stephen Bannon, hlavn� strat�g p�edvolebn� kampan� Donalda Trumpa v roce 2016. Ostatn� �e�n�ky nelze za alt-right ozna�it.

Z konferenc� o Evrop�, jich� jsem se z��astnil, jen m�lo bylo n�zorov� stejn� pluralitn�ch � od portugalsk�ho lidoveck�ho eurofederalisty M�ria Davida p�es britsk�ho klasick�ho liber�la a z�stupce ��fredaktora t�den�ku Spectator Douglase Murrayho a� po Diega Fusara, italsk�ho ultralevicov�ho odp�rce Evropsk� unie coby neoliber�ln�ho kapitalistick�ho monstra.

Nav�c estonsk� expertka na digitalizaci Anna Piperalov�, izraelsk� odborn�k na kybernetickou bezpe�nost Avraham Cohen i n�kolik neideologick�ch ekonomick�ch analytik�, jako je David P. Goldman. Proto jsem se rozhodl o konferenci napsat report�, p�i�em� z projev� jej�ch ��astn�k� uvedu to, co jsem pova�oval za podstatn�, a budu se sna�it zdr�et koment���.

V p�edve�er konference � v �ter� 22. kv�tna � jsem si p�i ve�e�i pov�dal s americk�m ekonomem Davidem P. Goldmanem. Ten pod pseudonymem Spengler, p��jmen�m slavn�ho n�meck�ho pesimisty, p�e do internetov�ho den�ku Asia Times, v angli�tin� vyd�van�ho v Hongkongu, sv� koment��e, je� propojuj� politiku, demografii a teologii.

Podle Goldmana Evropa nen� vojenskou mocnost�, proto�e N�mecko to nechce. S Ruskem je nutn� nov� dohoda � zem� NATO v�etn� baltsk�ch st�t� jsou nedotknuteln�, ale Krym z�stane rusk�. Obamova �jadern� dohoda s �r�nem z roku 2015 byla �patn�. Hillary Clintonov� a n�m�stkyn� ministra zahrani�� Victoria Nulandov� si myslely, �e v Rusku nastane Majdan, ale m�lily se. Rusko nikdy demokraci� nebude, jeho lid je spokojen� s autokraci�, s ��m� se mus�me nau�it ��t.

Goldman se domn�v�, �e demografie je osud. Izrael m� dobrou perspektivu � ze v�ech z�padn�ch zem� m� nejvy��� �index �t�st�, pom�r porodnosti a sebevra�d. ��m v�ce d�t� na man�elsk� p�r a m�n� sebevra�d na po�et obyvatel, t�m je spole�nost ��astn�j��; ��m ni��� porodnost a vy��� sebevra�ednost, t�m je ne��astn�j��. Podle Goldmana je Trump chytr�. Vytvo�� zmatek, po�k� na reakci a pak se rozhodne.

�vodn� projev na konferenci ve st�edu 23. kv�tna dopoledne pronesl ma�arsk� ministr zahrani�n�ch v�c� P�ter Szijj�rt�. Podle n�ho Evropa mus� vy�e�it svou bezpe�nost. Migrace vyvol�v� nestabilitu a hrozbu terorismu. Na Ukrajin� se v�l��. Brexit p�in�� ekonomick� probl�m, odchodem Brit�nie ztr�c� EU sedminu sv� ekonomiky. Je t�eba zachovat voln� obchod mezi Brit�ni� a EU. Evropsk� k�es�ansk� d�dictv� a kultura jsou napad�ny a symboly odstra�ov�ny.

Szijj�rt� je p�esv�d�en, �e konkurence v EU je dobr�; n�zk� dan� nejsou da�ov�m dumpingem. Aby Evropa byla siln�, mus� b�t siln� i st�edn� Evropa, co� je. Jej� hospod��sk� r�st je vy���, ne� pr�m�r EU. Obchod V4 s N�meckem je o 54 procent vy��� ne� N�mecka s Franci�. St�edn� Evropa je ekonomicky mimo��dn� �sp�n�.

Evropa bude siln�, pokud si op�t zajist� bezpe�nost. Bruselsk� migra�n� politika i integrace migrant� v z�padn� Evrop� selhaly. Za uplynul� t�i roky se odehr�lo 29 teroristick�ch �tok� migrant�, p�i nich� zahynulo 300 lid�. Migrace nen� dobr� pro na�e lidi. Evropa pot�ebuje obnovit kontrolu sv�ch hranic. Evropa bude siln�, pokud si zachov� k�es�anskou identitu. Migranti ji musej� respektovat. K��e se z ve�ejn�ho prostoru odstra�ovat nemaj� a maj� b�t instalov�ny nov�.

Evropa pot�ebuje finan�n� pl�n. St�edn� Evropa otev�ela sv� trhy, zahrani�n� firmy v n� m�ly vysok� zisky, tud� na kohezn� fondy m� pr�vo. Aby Evropa byla siln�, nelze nad�le omezovat demokracii. Rozhodov�n� se m� vr�tit evropsk�m ob�an�m, proto by EP m�l prov�d�t z�sadn� rozhodnut� a� po volb�ch v kv�tnu 2019. C�lem je ma�arsk� Ma�arsko a evropsk� Evropa.

Pot� pronesl projev britsk� sociolog ma�arsk�ho p�vodu Frank F�redi. Podle n�ho nejd�le�it�j�� budouc� v�lky jsou kulturn�. Kulturkampf za��n� v jesl�ch, pokra�uje na z�kladn�ch a st�edn�ch �kol�ch a pak na univerzit�ch, a t�k� se hodnot. Maj� m�t rodi�e autoritu u d�t�? Maj� m�t pr�vo je �indoktrinovat� sv�m n�bo�enstv�m? Kulturn� v�lka se stala arogantn�.

V n�sledn� panelov� diskusi Kulturn� v�lky, st�ety kultur v Evrop� vystoupili Zolt�n Balog z Nadace za ob�ansk� Ma�arsko, italsk� filozof Diego Fusaro, polsk� velvyslanec v Ma�arsku Jerzy Snopek, b�val� n�m�stek ministra zahrani�� Polska a profesor pr�v Aleksander Stepkowski a profesor historie na Svobodn� univerzit� v Bruselu David J. Engels.

Balog se domn�v�, �e kultura m� m�t p�ednost p�ed ekonomikou. M�t v�ce d�t� je z�le�itost� kultury, nikoli jen pen�z. V Ma�arsku do roku 2010 po�et uzav�en�ch man�elstv� klesal, od t� doby roste. Nen� to finan�n�, ale kulturn� ot�zka, a t�k� se hodnot. Hlavn� roli hraje n�bo�enstv�, v na�em p��pad� k�es�anstv�.

Podle Fusara nov�m stadiem kapitalismu je absolutn� kapitalismus. Nast�v� depolitizace ekonomiky a ekonomizace politiky, vl�dne pouze trh. Euro je projevem finan�n�ho fanatismu. Vystoupen� z EU je prvn�m krokem k demokratizaci spole�nosti. Nyn� jsou ni�ena soci�ln� pr�va. Milujeme Evropu, proto bojujeme proti EU.

Snopek je p�esv�d�en, �e n�bo�ensk� v�lky zp�sobily �padek autority k�es�anstv�, n�sledkem bylo volnomy�lenk��stv�. Francouz�t� encyklopedist� zah�jili otev�enou v�lku proti k�es�anstv�. Evropa se roz�i�ovala, Evropan� migrovali do sv�ta, nap��klad do Ameriky, ��m� vliv na�i civilizace nar�stal. Od 50. let 20. stolet� se v�ak migra�n� toky obr�tily do Evropy z jin�ch civilizac�. Integrace migrant� je obt�n�, p�edstavuje hrozbu, jak� v minulosti nebyla.

Podle Stepkowsk�ho byl Karl Marx ideologick�m zdrojem 20. stolet�. Klasick� marxismus byl zalo�en na t��dn�m boji, neomarxismus na pohlavn�m a genderov�m. Hl�s� neexistenci rozd�lu mezi mu�i a �enami, d�sledkem je genocida nenarozen�ch d�t� a destrukce rodiny a hrubnut� lid�. Podce�ujeme nebezpe�� neomarxismu.

David J. Engels se domn�v�, �e Belgie je v�le�nou z�nou. V m�ste�ku, v n�m� �ije, roste nezam�stnanost, 20 procent obyvatel jsou muslimov�, budovy ch�traj�. Centru dominuj� ne-Evropan�. Takov�ch m�st je v Evrop� � ve Francii �i �v�dsku � mnoho. Proti Evrop� vedou v�lku jak isl�m�t� tradicionalist�, tak z�padn� ultraliber�lov�. Z�pad obsahuje vnit�n� slabost. Nejnebezpe�n�j�� frontovou lini� je z�padn� Evropa, jej� zem� upadaj�. Konzervativci tam nejsou u moci, ale v opozici.

Kulturn� v�lku jsme neza�ali, ale kdy� n�m byla vnucena, budeme v n� bojovat. C�lem je zachovat na�i spole�nost, na�i v�d�� kulturu (Leitkultur), kter� je k�es�ansk�, co� zahrnuje i judaismus. Je t�eba chr�nit spole�nost p�ed soci�ln�m in�en�rstv�m. Protik�es�ansk� p�edsudky jsou pokra�ov�n�m komunismu. Dnes marxist� pou��vaj� isl�m proti k�es�anstv�.

St�edn� Evropa je alternativou. M� aktivn�, konzervativn� spole�nost, je� by se m�la vyvarovat chyb z�padn� Evropy. St�edn� Evropa je nad�j� pro celou Evropu. M�la by se spojit s Rakouskem, Balk�nem, Pobalt�m, Bavorskem � u� nyn� na ni �ek� ml��c� v�t�ina v z�padn� Evrop�. St�edn� Evropa je st�edem mezi extr�mn�m individualismem a kolektivismem.

U ob�da mi Stepkowski �ekl, �e p�edseda polsk� vl�dnouc� strany Pr�vo a spravedlnost Jaros�aw Kaczy�ski je chybn� pova�ov�n za k�es�ansk�ho konzervativce. Ve skute�nosti mu nejde o hodnoty ani ide�ly, nap��klad o ochranu nenarozen�ho �ivota, ale jen o moc a jej� kumulaci ve sv�ch rukou. Proto navrhl p�ehnan� p��sn� protipotratov� z�kon, aby si usm��il k�es�ansko-konzervativn� k��dlo sv� strany, a sou�asn� vyvolal protesty a n�sledn� mohl k�es�ansk�m konzervativc�m ��ct: nyn� na z�kon nen� vhodn� �as.

Odpoledne m�l hlavn� projev britsk� koment�tor Douglas Murray, autor bestselleru The Strange Death of Europe: Immigration, Identity, Islam (Podivn� smrt Evropy. Imigrace, identita, isl�m). Mimo jin� se zeptal: M�e b�t Evropa domovem pro ka�d�ho, kdo by do n� cht�l imigrovat? A pokud nikoli, kdo nesm�? Koho preferovat? M�e Evropa zachr�nit cel� sv�t t�m, �e jej pozve? Kdo m� o tom rozhodovat? Jedin� lid� ve volb�ch.

V�znamem V4 je sd�len�, �e omyl je omyl, i kdy� z dobr�ch pohnutek, jako v p��pad� imigrace v srpnu 2015. Antisemitismus nyn� nen� v Ma�arsku, ale v N�mecku, kam jej p�ivedla Angela Merkelov�, kdy� povolila vstup isl�msk�m antisemit�m. Jak na to reagovat? B�t liber�ln�, klasicky liber�ln�, a racion�ln�. Pokud jste �idem, emigrovat do Izraele. Ti, kdo nejsou �idy, ��dn� Izrael, kam by mohli emigrovat, nemaj�, pouze Evropu.

N�sledoval diskusn� panel, kter� se v�noval migraci, n�rodn� identit� a budoucnosti Evropy, jeho� jsem se z��astnil a ve sv�m p��sp�vku jsem mimo jin� �ekl, �e Abraham Lincoln, 16. prezident USA, prohl�sil: abychom v�d�li, kam jdeme, mus�me nejd��v v�d�t, kde jsme. Kde se nach�z� z�padn� civilizace?

Jej� ko�en je �idovsk� (Desatero), �eck� (demokracie a rozum, filozofie), ��msk� (patriotismus a hodnota ob�anstv�), k�es�ansk� (ka�d� �lov�k je stvo�en k obrazu Bo��mu, m� nesm�rnou cenu, v�ichni lid� jsou brat�i a sestry, nebo� maj� spole�n�ho nebesk�ho Otce). Politick� pak osv�censtv�. Ale jak�? Anglo-skotsko-americk� po�adovalo svobodu, omezen� st�t, malou vl�du, soukrom� vlastnictv�, �ctu k tradic�m a n�bo�enstv�. Francouzsk� v�ak hl�salo rovnost, neomezen� st�t, velkou vl�da, kolektivn� vlastnictv�, radik�ln� rekonstrukci spole�nosti a ateismus.

Pokrok��stv� (levicov� liberalismus, neomarxismus) je nejnov�j��m v�honkem francouzsk�ho osv�censtv�. P�ed p�l stolet�m za�alo jako amor�ln�, nyn� je moralistick�. Jeho novou mor�lkou je �sil� o privilegia a nedotknutelnost sexu�ln�ch a rasov�ch men�in i o �na�ed�n� z�padn� civilizace p��slu�n�ky jin�ch civilizac�. Mus�me n� kontinent op�t z�skat pro svobodu.

N�sledoval projev francouzsk� filozofky Chantal Delsolov� z Institutu Hannah Arendtov�. Podle n� je z�padn� humanismus zalo�en na spravedlnosti, demokracii a �asu a pokroku. Pravda nen� vytvo�en�, ale dan�. M�ty jsou lidsk� v�tvory, ale pravda univerz�ln�. Dikt�to�i nejsou s to prohl�sit ka�d� den novou pravdu, jen m�ty. Z�padn� civilizace se li�� od pohansk�ch kultur respektem k �ivotu, necht�la se zbavovat �po�kozen�ch� d�t�. Um�l� potraty jsou n�vratem k pohanstv�.

V na�� kultu�e si jsou v�ichni lid� v bo��ch o��ch rovn�. Nikdo nen� trest�n za h��chy �i zlo�iny d�t�, rodi��, v ��nsk� kultu�e jsou lid� trest�ni za sv� p��buzn�, jsou za n� odpov�dn�. Na��m spole�n�m osudem je demokracie. Ve v�t�in� kultur je koncepce �asu cirkuluj�c� (v��n� n�vrat t�ho�), v �idovsk�m monoteismu v�ak line�rn�. Pouze vyman�n�m se z t�to koncepce �asu, lze m�t v d�jin�ch svobodu. Podle �id� a k�es�an�, B�h vstoupil do �asu a je v n�m p��tomen.

Posledn� p�edn�ku, sp�e performanci, prvn� den konference pronesl Stephen K. Bannon, hlavn� strat�g p�edvolebn� kampan� Donalda Trumpa v roce 2016. Globalist� z Wall Street jsou jedni z nejhor��ch lid�. Nejsou to �ist� kapitalist�, stoupenci voln�ho trhu, ale st�tn�ho socialismu na �kor st�edn� t��dy a d�ln�k�. Proto je t�eba proti nim pou��vat nacionalistick� populismus a ekonomick� protekcionismus. Ni��� st�edn� t��da trp� i ileg�ln� migrac�, proto je nutn� ji zastavit.

Kdy� se Bannon v srpnu 2016 stal strat�gem Trumpovy kampan�, v pr�zkumech Trump zaost�val za Clintonovou. Bannon ho v�ak uji��oval, �e zv�t�z�, proto�e dv� t�etiny Ameri�an� si mysl�, �e USA jdou �patn�m sm�rem a t�i �tvrtiny, �e Amerika upad�. Tud� cht�li zm�nu a outsidera, jako je Trump.

Nejv�t��m probl�mem je ��na, obchodn� i mocensky. V 21. stolet� novou �osou zla� bude ��na�Persie (�r�n)�Turecko. Tyto zem� budou v�zvou pro Z�pad. USA subvencuj� evropsk�m zem�m obranu. Chud� Ameri�an� ji plat� bohat�m Evropan�m, co� mus� skon�it. Evropu neohro�uje Rusko, ale nap��klad kolaps Egypta, kter� nenast�v� d�ky gener�lovi S�s�mu. Evropa by se m�la soust�edit na obranu k�es�ansk� kultury.

Druh� den konference ve �tvrtek 24. kv�tna m�l dopoledne hlavn� projev b�val� �esk� premi�r a prezident V�clav Klaus. �ekl, �e je v Budape�ti pot�et� za uplynul� �ty�i m�s�ce. P�edt�m tak t�ikr�t za deset let. Ma�arsko za�alo jednat aktivn�, ale jen Ma�arsko. �esk� republika dnes o nic neusiluje. Slovensko je na tom podobn�, zejm�na po p�du premi�ra Fica. Polsko je osv�uj�c�, ale n�kter� jeho postoje ambivalentn�.

V4 nem� dostatek odvahy, s�ly ani odhodl�n� jednat nez�visle. V srpnu 2015 m�la, ale nyn� nikoli. Je pod t�hou historick�ch obt�� s N�meckem. Mluv�me o osmansk� invazi, ale nikoli o na�� zku�enosti s habsburskou ���. St�edn� Evropa, V4, nen� hr��em na mezin�rodn� sc�n�. M� spole�nou kulturu, ale nikoli politiku. Je j�m EU? A chceme, aby byla? EU by cht�la, ale nen�. M�me dovolit triu Merkelov�, Macron, Juncker mluvit na�im jm�nem? Nem�me pot�, co Juncker odhalil v Trev�ru sochu Marxe.

Devaten�ct� stolet� trvalo do roku 1914, 20. stolet� do roku 1989. Nyn� �ijeme ve t�et�m desetilet� 21. stolet�. Ameri�t� neokonzervativci a EU si p�ej� novou studenou v�lku. Rusko se vr�tilo na sc�nu, jedn� jako suver�nn� st�t se sv�mi z�jmy. P�itom n�s neohro�uje, co� je kontroverzn�, ale pravdiv� tvrzen�. USA se sna�� obnovit sv�j �sp�ch, vr�tit se ke sv�m tradi�n�m zp�sob�m � proto Trump. A ��na je tady a i z�stane.

Evropsk� integrace je v krizi, lid� cht�j� b�t svobodni, nikoli sjednoceni. Brexit zabil sen o spole�n� evropsk� budoucnosti. EU, postaven� jen na Francii a N�mecku, nem�e fungovat, Francie je p��li� slab� a N�mecko usiluje o hegemonii bez v�lky. EU oslabuje z�klady evropsk� civilizace, n�rodn� st�t, rodinu � prost�ednictv�m genderismus a stejnopohlavn�ch �man�elstv�, �lov�ka � t�m, �e se sna�� vytvo�it nov�ho euro�lov�ka, homo bruxellarus, i masivn� migrac�. Evropa reprezentovan� Evropskou uni� nen� schopn� hr�t d�le�itou roli.

Pokud jde o Z�pad a zbytek sv�ta, z�padn� hegemonie skon�ila. Francis Fukuyama, kter� p�edpov�d�l pro sv�t z�padn� budoucnost, se m�lil, proto�e propagoval ideologii univerzalismu. Univerzalist� pop�raj� rozd�ly mezi Z�padem a zbytkem sv�ta. Pravdu m�l sp�e Samuel Huntington � mezi civilizacemi jsou podstatn� rozd�ly. Z�pad je v krizi, je� brzy neskon��. Zbytek sv�ta je na vzestupu, nen� v krizi a �ivot jeho obyvatel se zlep�uje. Arabsk� sv�t je v chaosu, za co� m�e Z�pad, proto�e podporoval barevn� revoluce.

V4 vyvol�v� v�ce ot�zek ne� odpov�d�. Je skute�n�m politick�m hr��em? Je dostate�n� homogenn�? Dok�e sledovat vlastn� politiku v postlisabonsk� Evrop�? Je schopn� jednat v oddemokratizovan� Evrop�? Klausovy odpov�di jsou negativn�.

Po projevu V�clava Klause n�sledoval diskusn� panel Geopolitick� v�zvy, v n�m� promluvil nap��klad b�val� �esk� vicepremi�r pro evropsk� z�le�itosti a ministr obrany Alexandr Vondra, b�val� portugalsk� viceprezident Evropsk� lidov� strany M�rio David, Tom� Str�ay ze Slovensk� asociace pro zahrani�n� politiku a M�ria Schmidtov�, �editelka Domu teroru, muzea fa�istick� a komunistick� tajn� police a hlavn� organiz�torka konference.

Podle Vondry je st�edn� Evropa v paradoxn� situaci. Nyn� si m�e p�ipadat jako v r�ji, proto�e je nejbezpe�n�j�� na sv�t�. C�t� v�ak, �e je tla�ena ze v�ech stran � z jihu muslimy, z v�chodu Ruskem, ze z�padu pokrok��i. Proto se Vondra ob�v�, �e o r�j p�ijde. V�dy jsme byli periferi� Z�padu. Abychom se v n�m pevn�ji ukotvili, stali jsme se �leny EU, NATO i V4.

To fungovalo do roku 2008, od t� doby Z�pad sl�bne. Tlaky poch�zej� ze vzestupu ��ny a Ruska, globalizace a z vnit�n�ch v�zev/hrozeb. Brexitem ztr�c�me vojenskou i ekonomickou mocnost i angli�tinu. V t�to situaci by Evropa nem�la kritizovat Trumpa. M�li bychom Z�pad u�init op�t siln�m a zastavit pokrok��stv�. Pokud jde o V4, nen� Vondra stejn� skeptick� jako Klaus.

David se domn�v�, �e regiony EU by m�ly n�sledovat V4. Nejd�le�it�j�� je definovat vn�j�� hranice EU. Ob�an� EU maj� privilegia, kter� jim sv�t z�vid�. EU v�ak pot�ebuje spole�nou zahrani�n� a bezpe�nost� politiku a obranu vn�j��ch hranic. Prvn� politickou prioritou je bezpe�nost, druhou demografie.

Po�et obyvatel Portugalska kles�, Belgie roste. V�ichni v�d�, pro�. Kadd�f� �ekl, �e isl�m dobije Evropu d�lohami sv�ch �en. Str�ay si mysl�, �e Rusko nekomunikuje se skupinami st�t�, ale s jednotliv�mi zem�mi. Pro ��nu je V4 p��li� mal�. Na�e volba nen� mezi EU a V4; V4 je uvnit� EU a chce v n� z�stat.

Podle Schmidtov� nen� 21. stolet� pokra�ov�n�m 20. stolet�. EU se stala nev�znamnou, pot�ebuje obnovu, zm�nu. Byla projektem studen� v�lky a je t�eba ji znovu promyslet. EU nen� projektem jednoty, znovusjednocen�. St�edn� Evropa byla k z�padn� Evrop� p�ipojena, nesjednotila se s n�. Z�padn� Evropa n�s vn�m� jako sv� trhy, nerespektuje na�i zku�enost a pot�eby. To se mus� zm�nit. Pokud jde o migra�n� krizi, m� m�t n�meck� kancl��ka pr�vo rozhodnout ve jm�nu cel� Evropy a pak na n�s uvalovat kv�ty?

St�edn� Evropa m�la �patn� zku�enosti s Ruskem i N�meckem � kdy� se h�dali, i kdy� spolu souhlasili. Jako nyn� projekt Nord Stream II. Pokud jde o vztah s USA, je v na�em z�jmu prom�nit transatlantick� vztah v rozvod? N�mecko a z�padn� Evropa st�le provokuj� Trumpa, ��kaj� o n�m v�ci, je� se neodv�� ��ct o Putinovi. Pokud by v�ak USA st�hly sv� jednotky z Evropy, budeme bezbrann�. Pokud cht�j�, abychom na obranu d�valy dv� procenta HDP, pak mus�me, v�etn� N�mecka.

M�li bychom znovu promyslet sv� vztahy s USA a nevystupovat proti nim. Evropa je pot�ebuje jako ochrann� �t�t. Okam�it� mus�me zastavit experiment s kolonizac� Evropy. Pokud si z�padn� Evropa mysl�, �e sv� probl�my s demografi� vy�e�� muslimy, a� si to mysl�. St�edn� Evropa to v�ak nechce.

Po referendu o Brexitu m�la Evropsk� komise rezignovat. Co kdy� si N�mecko bude myslet, �e vym�n� obranu prost�ednictv�m USA za obranu prost�ednictv�m Ruska? Co kdy� ��na skoup� evropsk� firmy � a Evropa bude bez spojenectv� s USA �, nebude pak pro n�s nezbytn� st�t se spojencem ��ny?

Odpoledne druh�ho dne konference za�alo projevem Tam�se Deutsche, komisa�e ma�arsk�ho premi�ra pro digitalizaci. Podle n�ho evropsk�mi hodnotami jsou tolerance a respekt. Jako �lov�k, jeho� p��jmen� v n�m�in� znamen� N�mec, si dovoluje N�mc�m poradit: Wilkommenkultur by se m�la zm�nit v Aufwiedersehenkultur.

N�sledoval diskusn� panel Je um�l� inteligence na�� budoucnost�?, na n�m� promluvili ��fredaktor �asopisu European Cybersecurity Market Robert Siudak z polsk�ho Kosciuszkova institutu, �editelka e-Estonia Showroom Anna Piperalov�, b�val� ma�arsk� velvyslankyn� v USA a nyn� viceprezidentka Center for European Policy Analysis ve Washingtonu R�ka Szemerk�nyiov�, Artur Bobovnick� ze Slovensk� agentury pro inovace a energii a plukovn�k Avraham Cohen, nyn� ve v�slu�b�, kter� 20 let slou�il v izraelsk� arm�d�, vedl kybernetickou v�lku i obranu a zalo�il soukromou firmu National Security Research Group.

Podle Siudaka v uplynul�ch dvou letech se ka�dou vte�inu narodily na sv�t� �ty�i d�ti, ale vzniklo 19 nov�ch p�ipojen� k internetu, v Litv� bylo 52 tis�c kyber�tok�. Piperalov� �ekla, �e v Estonsku jen s�atek/rozvod a prodej domu nelze prov�st digit�ln�, v�e ostatn� ano. Szemerk�nyiov� prohl�sila, �e kdy� v roce 1997 po��ta� Deep Blue porazil �achov�ho velmistra Garryho Kasparova, zrodil se probl�m kybernetick� bezpe�nosti. Podle Bobovnick�ho slovo robot vymyslel Karel �apek v Tren�iansk�ch Teplic�ch, kdy� sly�el slovensk� slovo robota (pr�ce). Proto rom�n R.U.R.

Plukovn�k Avraham Cohen ve sv�m projevu prohl�sil, �e p�ed 100 a� 150 lety se o �lov�ku v�d�lo p�t dat, 50 � nap��klad jm�no �i ��slo ob�anky. Stejn� jako drony a letadla l�taj� v r�zn�ch v�k�ch, ani samo��d�c� auta a lidmi ��zen� auta se nebudou sm�t m�chat � budou muset jezdit na vlastn�ch, odd�len�ch komunikac�ch. Lze regulovat data, ale nikoli um�lou inteligenci. Kybernetick� bezpe�nost se li�� od obrany � nev�te, zda za dv� minuty nebo a� za roky n�jak� 13let� kluk sed�c� s notebookem ve Starbucksu neprolom� syst�m a nenabour� se do n�j.

Podle Cohena technologie ned�laj� lidi zbyte�n�mi �i nadbyte�n�mi, ale vy�aduj� nov� a dal�� zam�stnance, je� je obsluhuj�. �kola by nem�la u�it d�ti internet �i kybernetiku, proto�e se to nau�� sami a rychleji ne� dosp�l�, ale historii, kulturu a hodnoty.

Po tomto panelu m�la projev �va Heged�s, �editelka ma�arsk� banky Gr�nit, v n�m� na ��slech uk�zala, �e ekonomick� role zem� V4 bude r�st. V n�sledn�m diskusn�m panelu V4 � motor evropsk� ekonomiky, vystoupili nap��klad p�edseda spr�vn� rady Institutu pro politiku a spole�nost a �esk� koment�tor Jan Mach��ek, slovensk� ekonom a mluv�� CentralNic Group Vladim�r Va�o �i americk� ekonom a zakladatel a ��f Center for Freedom and Prosperity Daniel J. Mitchell.

Podle Mach��ka se p�ed rokem m�lo za to, �e Macron a Merkelov� je�t� v�c sjednot� euroz�nu, a ti, kdo nenastoup� na jej� palubu, budou ponech�ni sv�mu osudu. Nyn� se zd�, �e n�s �ek� n�kolikarychlostn� Evropa. Dvourychlostn� Evropa by byla nebezpe�n�, ale nenastane. N�mecko nem� z�jem financovat Francii ani Nizozemsko. V4 je nejd�le�it�j��m obchodn�m partnerem N�mecka, v�znamn�j��m ne� Francie �i Brit�nie.

Va�o se domn�v�, �e uplynul� dva a� t�i roky byly pro V4 skv�l�, m�la p�tiprocentn� hospod��sk� r�st. Hlavn�mi d�vody uplynul�ho �sp�n�ho �tvrtstolet� V4 byly p��m� zahrani�n� investice a integrace do spole�n�ho trhu EU. �R je nyn� na 88 procentech HDP na hlavu EU. Habsbursk� ��e byla p��kladem pro celou Evropu � spole�n� trh, jeden�ct n�rodnost�.

Podle Mitchella za uplynul�ch deset let m�la V4 t�ikr�t vy��� r�st ne� p�vodn�ch 15 zem� EU. P���inou jsou ni��� dan� a protr�n� chov�n�. Pokud je hospod��sk� r�st jedno procento, HDP se zdvojn�sob� za 70 let, pokud �ty�i a� p�t procent pak za 20 let. Velkou v�zvou pro V4 je demografie � porodnost je n�zk�, ale v�k se prodlu�uje, co� zp�sob� fisk�ln� tlaky. Vl�dn� v�daje by nem�ly meziro�n� nar�stat o v�ce ne� dv� procenta.

Z�v�re�n� projev na konferenci pronesl na za��tku zm�n�n� David P. Goldman. Domn�v� se, �e Evropa mus� obnovit smysl pro posv�tn�, aby p�e�ila. Demografick� propad, n�zk� porodnost, vede k z�niku populace. Evropa se rozhodla pro smrt. P�itom evropsk� st�ty vznikly s posv�tn�m z�m�rem. Posv�tn� p�esahuje n�s i na�e d�ti.

Existuje vztah mezi porodnost� a ochotou bojovat � nen�-li nic, za co stoj� zem��t, nen� ani nic, za co stoj� ��t. Nejni��� ochota bojovat za vlastn� zemi v p��pad� napaden� je ze v�ech evropsk�ch zem� v N�mecku (18 procent). Z�rove� m� jednu z nejni���ch porodnost�. Nejv�t�� ochota bojovat za vlastn� zemi je ve Finsku, je� m� jednu z nejv�t��ch porodnost� v Evrop�. Ze v�ech z�padn�ch zem� m� nejv�t�� porodnost i ochotu bojovat Izrael.

Po tis�cilet� byl zdrojem na�i existence smysl pro posv�tn�. K�es�ansk� n�rody v Evrop� a jejich st�ty vznikly jako n�podoba star�ho Izraele s posv�tnou mis�. Pak se objevil pohansk� nacionalismus, kter� zp�sobil trag�dii a sebevra�du Evropy. Nacist� a komunist� cht�li b�t nadlidmi, dne�n� Evropan� jsou Nietzscheho posledn�mi lidmi. To v�ak lze zm�nit. A� do roku 1967 byli ameri�t� evangelik�lov� antisemity, pak vid�li �estidenn� v�lku a pova�ovali ji za Bo�� z�zrak, proto jsou od roku 1967 filosemity.

Podle Goldmana nad�je nesmrtelnosti umo��uje n�st b��m� smrtelnosti, co� je nad�j� pro Evropu. Podle mne to v�ak vy�aduje v�ru v nesmrtelnost du�e, tedy v�ru n�bo�enskou, a novou konverzi Evropy ke k�es�anstv� a judaismu.

Moje shrnut� konference zn�. Ma�arsk� premi�r Viktor Orb�n po sv�m t�et�m volebn�m v�t�zstv� rozehr�l velkou evropskou hru. Ma�arsko je v�ak mal�, a proto usiluje, aby Visegr�dsk� �ty�ka jednala jako jeden blok, ��m� by se stala mocnost� v Evropsk� unii. Ot�zkou je, zda se to Orb�novi poda��, proto�e zem� V4 jsou zat�m jednotn� jen v tom, �e necht�j� muslimsk� migranty.

Role Evropsk� komise (EK) v �ele s Jeanem-Claudem Junckerem, je� se odvozuje od v�t�iny v Evropsk�m parlamentu (EP), zp�sobila, �e se Orb�n rozhodl rozb�t po volb�ch do EP v kv�tnu 2019 sou�asn� syst�m stranick�ch frakc� a nahradit jej nov�m. K tomu mu m�e pomoci francouzsk� prezident Emmanuel Macron, kter� chce tot� � v EP vytvo�it vlastn� frakci.

P�eskupen�m n�rodn�ch stran do nov�ho syst�mu frakc� hodl� Orb�n skoncovat s dosavadn�m mocensk�m kartelem lidov�ch, liber�ln�ch a soci�ln�ch demokrat� v EP, a tud� i v EK, kter� vl�dl evropsk� politice v uplynul�ch minim�ln� 40 letech, a nahradit jej v�t�inou z n�kter�ch n�rodn�ch lidov�ch stran a nyn� opozi�n�ch stran.

Nema�arsk� ��astn�k konference, b�val� �len vl�dy sv� zem�, v neform�ln� diskusi to popsal n�sledovn�: Orb�n rozehr�l vysokou evropskou hru a usiluje o �rakousko-uhersk� vyrovn�n� �. 2�. Jin�mi slovy, EU je dnes t�m, ��m bylo Rakousko v roce 1866 a EU v p��t�m roce bude t�m, ��m bylo Rakousko-Uhersko v roce 1867.

Z�padn� Evropa bude m�t jednu politiku � migra�n� (muslimov� v�tejte!) a hodnotovou (k�es�anstv� ne!); st�edn� Evropa naprosto odli�nou � migra�n� (stop muslim�m!), hodnotovou (�id� a k�es�an� v�t�ni!). A to se Orb�novi, proto�e v migra�n� ot�zce se k V4 p�iklonily D�nsko, Rakousko a Bavorsko, poda�it m�e.

Přečtěte si také: Triatlonistka Frintová byla na ME pátá, Kuříková devátá

Zdroj: ceskapozice.lidovky.cz

Podíl na sociálních sítích:

Komentáře - 0