Dostávejte díky NewsHub aktuální zprávy o nejžhavějších tématech, které jsou aktualizované každou minutu. Nainstalujte nyní.

Slováci znají českou literaturu z originálu, Češi jen z překladů

12. listopad 2017 8:30
1 0
Slováci znají českou literaturu z originálu, Češi jen z překladů

Praha - Slovenští čtenáři mají k české literatuře stále silný vztah, jiný než k ostatním literaturám. Berou ji i téměř 25 let po rozdělení společného státu za svou. Také české překlady ze světové literatury mají pro slovenské čtenáře velký význam. Slovenští nakladatelé jejich vydání zohledňují a vyhýbají se v běžných případech duplicitním vydáním. U významných autorů umělecké literatury ale slovenské překlady vznikají bez ohledu na to, zda existuje aktuální český. A děje se to stále častěji, řekl ČTK slovenský literární teoretik Peter Zajac.

Připomíná, že slovenští čtenáři si vybírají mezi slovenštinou a češtinou i podle kvality překladů. "České knihy se překládají do slovenštiny spíše výjimečně a ojediněle tehdy, pokud si vydavatel slibuje od překladu komerční úspěch. Přeložené byly například Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové," zmiňuje knihu, která i v Česku byla bestsellerem. Dodává, že se nepřekládá česká poezie. "Možná existují velmi zřídkavé výjimky, ale překládání české poezie do slovenštiny se pokládá za nekulturní," řekl.

Tučková spolu s Jáchymem Topolem, ale také Milanem Kunderou jsou českými autory, jejichž tvorba u slovenských čtenářů nejvíce rezonuje. Množství a složení nabízené slovenské literatury v Česku a české na Slovensku se liší. Zatímco Slováci, i ti mladí, stále česky čtou, Češi už chtějí mít slovenské knihy přeložené - a nakladatelé jim vyhovují. Češi se tak vlastně dobrovolně připravují o znalost jednoho, byť s jejich rodnou řečí velmi příbuzného jazyka.

Po postmoderní literatuře 90. let reflektující výrazně samotnou literaturu existuje v posledním dvacetiletí ve slovenské literatuře silný důraz na literaturu autobiografickou (Alta Vášová, Dušan Dušek či Ivan Kadlečík, který zemřel před třemi lety) nebo popisování existenciálních životních okamžiků (Vladimír Balla, Jana Beňová, Monika Kompaníková), a to i na pozadí historie (Pavel Vilikovský či do své smrti Ján Johanides).

V poslední době je ve slovenské literatuře podle Zajace přítomný návrat k tematizaci vztahu k válečnému Slovenskému štátu a jeho vztah ke slovenským Židům, vydávají se také dosud nevydaná díla mrtvých autorů, jako byl třeba Dominik Tatarka nebo Ján Rozner.

Peter Zajac se domnívá, že vzhledem ke kontextu má kultivovaný slovenský čtenář o české literatuře lepší přehled a jasnější obraz než český o slovenské. "Příklad nového vydavatelství Absynt ale ukazuje, že důraz se přesouvá k věcnější literatuře, psané v podobě příběhů, reportáží, cestopisů, vydávaných v češtině i slovenštině, kde se otázka jazyka do jisté míry stírá," uvedl.

Loni bylo na Slovensku vydáno 9078 knih, z toho více než pětinu tvořila beletrie. V Česku loni vyšlo podle údajů Národní knihovny 17.815 knih, beletrie z toho bylo 5559 titulů.

V zemi pod Tatrami postupně ubývá veřejných knihoven. Zatímco v roce 1993 jich bylo 2683, loni tento počet klesl na 1581. Ubývá rovněž aktivních návštěvníků knihoven. V Česku je nejhustší síť veřejných knihoven na světě. V roce 1993 bylo v ČR 6238 knihoven, loni jich bylo 5353 s 893 pobočkami. Českým veřejným knihovnám klesá počet čtenářů, kteří využívají klasických výpůjčních služeb, ale stoupá počet návštěvníků vzdělávacích a kulturních akcí, kterých také přibývá.

Přečtěte si také: Velká literární bilance: V Česku loni vyšlo nejméně knížek za deset let

Zdroj: ceskenoviny.cz

Podíl na sociálních sítích:

Komentáře - 0