Dostávejte díky NewsHub aktuální zprávy o nejžhavějších tématech, které jsou aktualizované každou minutu. Nainstalujte nyní.

Maďaři proti nám tvrdě bojovali, na rozdíl od vás, říká ruský historik. Zorganizoval fórum pod záštitou Zemana

7. červenec 2018 4:00
90 0

Praha Do Prahy přijel Jevgenij Kožokin jako jeden z hlavních organizátorů Česko-ruského diskuzního fóra, akce, kterou zaštiťují prezidenti Ruska Vladimir Putin a České republiky Miloš Zeman.

Většina členů ruské delegace - až na výjimky - byli nepříliš kompetentní sympatizanté Putinova režimu, o česko-ruské spolupráci nevěděli nic, jejich představy byly mlhavé a znalosti česko-ruských vztahů i jejich historie chabé.

Prorektor slavného moskevského institutu, ze kterého vycházejí experti na mezinárodní vztahy, Jevgenij Kožokin se ovšem domnívá, že minulost není tak důležitá. „Myslím, že fórum má sloužit spíš budoucnosti vztahů ČR a RF, než minulosti. My jsme navrhli téma Vzdělávání v epoše 4. průmyslové revoluce,“ říká v rozhovoru pro LN.

LN: Jak se díváte jako historik na politizování historie, třeba na likvidaci některých památníků?

LN: A není čas se s touto krvavou minulostí rozloučit? Neklanět se masovým vrahům?

Počkejte. S hladomorem? Ukrajinci vytvořili nebezpečný politický mýtus.

LN: Nezveličujete vliv USA na události ve střední a východní Evropě, v bývalém sovětském bloku? Zdá se vám nemožné, aby hybateli některých procesů, třeba i barevných revolucí, byli prostě občané?

LN: Spolupracovat je jedna věc, a být členem je věc druhá. Nebo to pro vás nemá význam?

Má. Je v tom rozdíl. EU se rozšiřuje a přerozděluje trhy administrativní cestou. A my máme zájem na otevřených trzích. Takže vstup Ukrajiny do EU nás neuspokojuje z ekonomického pohledu. To by pro naše ekonomické zájmy byla obrovská rána. Protože EU má velmi efektivní metody netarifní regulace. Přes standardy, přes antidumpingové procedury… Ve výsledku bychom byli z trhu, který je pro nás velmi významný, vytěsněni.

LN: Ale co dělat, pokud si občané státu, který je ve vaší ekonomické zóně zájmů, přejí stát se součástí jiného společenství?

LN: Myslíte si, že tehdy byla možnost ještě zachránit pro Ukrajinu i Krym?

LN: Obávám se, že to značně překrucujete. Měl byste pravdu, kdyby někdo zakázal mluvit rusky v Rusku. Ale v tom případě šlo o uzákonění ukrajinštiny jako jediného státního jazyka. Ruština naopak zůstala jazykem národnostních menšin, stejně jako maďarština, rumunština… To je velký rozdíl. Proč by na Ukrajině měla být státním jazykem ruština?

LN: Jde jen o jazyk, nebo i o pohled na zásadní historické momenty vaší společné historie?

Pro velkou část obyvatelstva bývalého SSSR je absolutním šokem, když někdo řekne Bandera a Šuchjevič, to jsou naši hrdinové. U nás skoro v každé rodině najdete padlé ve Velké vlastenecké válce. Šuchjevič i Bandera bojovali na straně nacistů. Na Ukrajině jsou teď hrdiny! Jejich jmény jsou nazvány ulice! Muzea. Na Majdanu byly obrovské portréty Bandery i Šuchjeviče. Neobdivuje je zdaleka jen západní Ukrajina. Teď, když média neustále propagují banderovské ideály, děti se to učí ve škole, samozřejmě počet vyznavačů této ideologie roste.

Zdroj: lidovky.cz

Podíl na sociálních sítích:

Komentáře - 0