Vznik vlády drhne, protože si uvědomují nereálnost slibů, říká Kalousek

23. listopad 2013 13:39

4 0

Vznik vlády drhne, protože si uvědomují nereálnost slibů, říká Kalousek

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru pro sobotní Právo uvedl, že by při formování vlády uvítal lepší tah na branku, aby co nejdříve přestala fungovat Rusnokova vláda.

Někdy se mi zasteskne po té skvělé partě lidí, kterou jsem měl tu čest vést na ministerstvu financí. Ale abstinenční příznaky necítím, na to musí být každý politik připravený.

Zvykne, nezvykne. Je to prostě práce, po které se často večer trápíte úzkostmi, zda jste neměl rozhodnout jinak. A teď jsem toho ušetřen.

Nejenom já bych přivítal trochu víc profesionality a větší tah na branku. Je v zájmu demokratické správy země, aby co nejdříve přestala vládnout nelegitimní Rusnokova vláda. Politika je profese a nezbytnou součástí té profese je učinit konsenzus a proměnit ho ve společenskou realitu. Pánům to trochu drhne a vypadá to, že často nerozumějí ani vlastním předvolebním slibům.

Jsem dalek je soudit, ale myslím, že při střetu s realitou si uvědomují nereálnost svých slibů. Na konferenci malých a středních podnikatelů (tento týden) pan Mládek z ČSSD říkal, že když byl pan Babiš konfrontován s tím, že v programu ANO mají dvě procenta HDP na armádu, tak jim odpověděl: To neberte vážně, to byly jen předvolební kecy.

A netýká se to pouze výdajů na armádu. Asi prostě v realitě naráží na to, že řada slibů je nereálných, a přemýšlí, jak z toho udělat realizovatelný vládní program a jak vysvětlí svým voličům, že ten program je jiný než ten předvolební.

Z toho mám velkou obavu, protože zatím to vypadá, že se shodli jen na posílení výdajů a zvýšení daňových slev, např. na zelené naftě. My se proto chystáme ČSSD připomenout její kritiku Nečasovy vlády za to, že se nepřipojila k evropskému fiskálnímu paktu. Z něho vychází povinnost schválit finanční ústavu, která zavádí dluhovou a výdajovou brzdu ve veřejných rozpočtech. Doufám, že když teď bude ČSSD nejsilnější vládní stranou, tak k tomu paktu přistoupí.

V tom jsem skeptický. Podle mého zvýší jen náklady státu a to minimálně o 250 miliónů ročně zatíží správu daně. A živnostníky a podnikatele to zatíží v řádu miliard. Jediní, kdo vydělají, jsou dodavatelé pokladen a ti, kteří získají licenci na jejich údržbu. Neprokázalo se v žádné zemi, že by na tom stát vydělával.

V Chorvatsku si pochvalují, že jim to zvýšilo výběr DPH o třetinu. Žádná seriózní srovnávací studie z žádné země, kde by zavedli registrační pokladny a zvýšilo se inkaso DPH, neexistuje. Kdyby to bylo prokázáno, tak to mají všechny země staré evropské patnáctky, ale mají to jen dvě.

Bude to pouze zátěž a šikana pro poctivé. Nepoctiví velmi snadno najdou způsob, jak to obejít. Nelegální získaný majetek ukryjí do jiných právních forem než do svého soukromého vlastnictví. Ať to budou nadace, nebo offshorové struktury. Zeměkoule je veliká a nepoctivé mozky bývají velmi kreativní. Nepřinese to nic.

Církve mají nárok na 59 miliard výplaty, to číslo vychází z nezávislých studií. Když jsme se domluvili na třicetiletém splácení, tak je to velkorysost církví, protože chápou, že stát nemá 59 miliard najednou a nemohou ho zruinovat.

Jinými slovy, církve nám ty peníze půjčily a my je během 30 let splácíme. Když někomu půjčujete peníze, tak většinou chcete úrok. Když je to dobrý přítel, tak mu je půjčíte s tím, aby vám je vrátil ve stejné výši, jakou jste mu vypůjčil, tedy jen zhodnocenou o inflaci. Půjčit si od někoho jen za inflaci, to je mimořádně velkorysé.

Důchody se v dobách dobrých valorizovaly o inflaci plus o jednu třetinu přírůstku reálných mezd. V dobách zlých je valorizace menší. To není nefér.

Nesouhlasím s tvrzením, že trvalým motorem hospodářského růstu mohou být veřejné výdaje. Ty mohou být pouze impulsem po dobu, kdy peníze máte. Nevěřím, že se vyplatí kupovat si růst HDP na dluh. Pokud tomu někdo nevěří, ať to zkusí. Příklady zemí, které to dělaly delší dobu – Španělsko nebo Portugalsko – ukazují, jak dopadnou.

Země, které rostou, jako Polsko nebo Slovensko, ale platí mnohonásobně vyšší úroky za své dluhopisy. Kdybychom si půjčovali za stejný úrok jako Polsko, tak platíme ročně o 34 miliard korun navíc.

A nesmíte zapomenout, že ani růst jim nepřináší zaměstnanost, Polsko i Slovensko ji mají mnohem větší než my. My jsme dělali odpovědnou rozpočtovou politiku, která stála na zdravém základě. Je pravda, že nebyla prorůstová, ale jen proto, že mnohem větší prioritou byly zdravé veřejné finance.

Takovýto krok je vždy kontroverzní a má své náklady a je velmi lehké ho kritizovat. To umí každý. Banka také nemusela dělat nic a připustit riziko deflační spirály, jejíž náklady by byly mnohonásobně vyšší, než jaké bude mít samotná intervence. Já důvěřuji ČNB, že udělala správný krok.

To riziko je tu latentně stále přítomno. Volby dopadly tak, že touha po koncentrované moci to má z dnešního pohledu mnohem komplikovanější. Ale to neznamená, že není potřeba mít se na pozoru, už z toho důvodu, že nevíme, jak se bude vyvíjet komunikace mezi pány Babišem a Zemanem.

Nevím, jen říkám, že musíme být na pozoru a hájit faktické pravomoci ústavních institucí, tak aby nebyly kastrovány a přesouvány směrem k Hradu.

Zdroj: novinky.cz

Pro kategorii stránku

Loading...