Vladimír Morávek své diváky šokuje i uhranuje

7. duben 2015 23:00

26 0

Jedněmi oslavován, druhými zatracován, je mužem, o kterém se mluví. Jeho úpravy klasických textů jsou pověstné - například strýček Váňa se v jeho podání jmenuje Strýček Solený. Jeho inscenace jsou obrazotvorné, naplněné výtvarnými gesty, ale stejně tak hudbou, ruchy a slovem.

Tak trochu enfant terrible českého divadla byl svého času nucen odejít z brněnského Divadla Husa na provázku, z Divadla Na zábradlí, vypjaté vztahy má v Národním divadle. Na druhé straně z něj sálá velké nadšení a zaujetí a jeho inscenace sbírají ocenění: "Je to proto, že takový jsem a mohl bych si jenom zakázat sám sebe. Ale nemůžu být jinej."

Rodák z Moravského Krumlova vyrostl v Bruntále. Ve třetím ročníku gymnázia založil ve škole divadelní kroužek a podal si přihlášku na JAMU, kam byl přijat hlavně díky své sečtělosti. Jak později prohlásil, v Bruntále se tehdy nic jiného nedalo dělat než číst. Četl tedy i knížku denně. Jeho maminka totiž pracovala v knihovně.

V roce 1989 začínal v Divadle Husa na provázku, do roku 1995 se tu režijně podílel například na hrách 1980 čili Jak Lukáš V. a Sagvan T. vařili dort nebo Maryša.

Po vyhazovu mu "hodil záchranné lano" ředitel královéhradeckého Klicperova divadla Ladislav Zeman. Přišel tam a začaly se dít věci. Moderní inscenace vynesly této scéně čtyřnásobný titul divadla roku, Morávek tu uvedl například Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy či Smetanovu Prodanou nevěstu.

Po deseti letech se vrátil do brněnské Husy na provázku, aby tu nastudoval mimo jiné čtyřdílný projekt podle Dostojevského Sto roků Kobry, který následně posbíral celkem 14 nominací na Cenu Alfréda Radoka.

Také sledovat: Seriáloví templáři ještě nedobojovali. V nové sérii je posílí Luke Skywalker

První operní zkušeností a debutem na české první scéně pro něj byla v roce 2000 slavná Verdiho Tosca s Evou Urbanovou a Petrem Dvorským. A nejnovější pak Mozartova Kouzelná flétna ve Stavovském divadle, s premiérou letos v únoru, kdy režisér pojal kus ve stylu jakési "fantasy" a přidal do něj i papoušky.

Morávkovy režie jsou známé i z jiných pražských divadel - v Divadle Na zábradlí nastudoval Maryšu popravdě však Mařku, v Divadle v Dlouhé Rusalku aneb Kabaret Undine, ve Vinohradském divadle Višňový sad, Ženitbu a Cyrana!!.

Pracoval rovněž různě po Evropě. Slavná je jeho inscenace Turandot v Gotteborgské opeře a dramatizace povídky F. M. Dostojevského Něžná pro divadlo L'Apostrophe v Paříži. Při úpravách světových či českých děl, které potom režíruje, někdy používá pseudonym René von Ludowitz.

S Čestmírem Kopeckým natočil Morávek filmy Nuda v Brně a Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Za první získal pět Českých lvů.

Vyšla o něm kniha U nás nudou neumřete. Má syna Alexandra a broskvovou alej u Litvínova. Pro Českou televizi a pro FEBIO natočil přes čtyři desítky dokumentů o lidech, které má rád, a také několik pohádek.

"Ještě včera to byla krize středního věku a dneska... je čas zase někoho milovat," odpověděl před rokem Daniele Drtinové na otázku, jak by dnes zněla charakteristika české společnosti po vzoru někdejší Havlovy "blbé nálady".

Zdroj: ceskenoviny.cz

Pro kategorii stránku

Loading...