Ve veřejných soutěžích nabízíme podstřelené ceny, přiznala polovina českých firem

25. listopad 2013 12:18

14 0

Ve veřejných soutěžích nabízíme podstřelené ceny, přiznala polovina českých firem

Soutěže o zakázky přivádějí české firmy k zoufalým krokům. Bezmála polovina z nich někdy podala nabídku, která byla nižší než náklady na její provedení. V průzkumu poradenské společnosti Otidea, jehož výsledky má IHNED.cz k dispozici, také firmy přiznávají, že chodí do zmanipulovaných tendrů.

Překvapivě mnoho českých podnikatelů připouští, že se účastní zmanipulovaných zakázek. A polovina z firem přiznává, že do veřejného tendru někdy vstoupila s podnákladovou cenou.

Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Otidea, který má IHNED.cz k dispozici. Prostřednictvím e-mailu odpovídalo během dvou zářijových týdnů 152 zástupců převážně středně velkých firem. Převažovaly hlavně společnosti ze stavebnictví, dodavatelé bezpečnostních či úklidových služeb nebo vědeckých přístrojů.

Nejvíce vypovídající jsou pravděpodobně odpovědi týkající se úmyslně podstřelených nabídek - 37 procent oslovených přiznalo, že nabízeli cenu nižší než náklady opakovaně, 12 procent výjimečně.

To je dohromady téměř polovina firem. Dumpingové ceny mají však pro ně samotné často vražedné důsledky. A můžou ovlivnit i kvalitu prací.

"Dodavatelé se předhánějí v co nejnižší ceně. To čím dál častěji vede k podnákladovým nabídkám, které se následně snaží navýšit formou víceprací," upozorňuje na jedno z rizik tohoto postupu ředitel poradenské společnosti Otidea Tomáš Langr. Jeho společnost se zaměřuje na audit a vzdělávání právě v oblasti veřejných zakázek.

Města a obce se po novele zákona o veřejných zakázkách z dubna loňského roku snaží klást důraz právě na cenu, která je často jediným kritériem. O rekonstrukci náměstí či úklidu radnice tedy často vůbec nerozhoduje kvalita, ale jen nabídnuté peníze.

Firmám nezbývá nic jiného než na tuto hru přistoupit, aby vůbec měly práci pro své lidi.

"Chybu vidím také u odvahy zadavatele vyloučit nekvalitní nabídku s nejnižší nabídkou. Tento trend se vůbec nemění," říká k výzkumu Kateřina Koláčková, které ve společnosti Otidea vede oddělení veřejných zakázek.

Výzkumníci se zástupců firem ptali také na otázky týkající se manipulace veřejných zakázek. Celých 71 procent z nich tvrdilo, že se v tendrech opakovaně setkává s tendry šitými někomu na míru.

A 69 procent firem uvedlo, že se alespoň jednou pokoušely uspět v soutěži, v níž byl předem známý vítěz. Vysoká čísla zaujala i programového ředitele Transaprency International Radima Bureše.

"Taková situace samozřejmě zakládá podezření na trestný čin. Dotyčný zadavatel, je buď sám účastníkem nelegální dohody, takzvaně dělá křoví, a díky tomu má důkazy. Pak spáchal trestný čin. Nebo má v ruce důkazy o zmanipulovaném řízení a pak měl podat trestní oznámení," míní Bureš.

Zároveň ale připomíná, že označení zakázek za zmanipulované může vycházet ze subjektivních dojmů, a i proto do jisté míry zpochybňuje vypovídající hodnotu výzkumu.

V něm se také firmy vyjadřují, zda jsou nyní tendry transparentnější než v době nechvalně proslulých losovaček. Postupu, kdy o úspěšnosti rozhodovala náhoda. Tedy měla. (Na snímku výše proslulá Karlovarská losovačka - výběr zhotovitele zimního stadionu - pozn. red.)

Celých 69 procent firem ale pozitivní změnu necítí. Novela zákona o veřejných zakázkách z roku 2012 tedy podle ankety příliš nezabrala.

"Předem dohodnutý vítěz zakázky se zadavatelem ani dnes není výjimkou. Myslím si ale, že tato praxe už není tak častá jako v době losovaček. Že novela přece jen pomohla a mnohdy dokázala zabránit různým pletichám," přidává trochu optimismu jedna z autorek výzkumu Kateřina Koláčková.

Podle Radima Bureše z Transparency International není možné tnovelu hodnotit na základě jednoho šetření.

"Na hodnověrný obraz dopadů novely je brzy a měl by se více zkoumat vývoj vysoutěžených cen, než názory aktérů," dodává Bureš.

Zdroj: byznys.ihned.cz

Pro kategorii stránku

Loading...