Pozor na antibiotika, varují lékaři. Nakažených odolnými bakteriemi je stále víc

20. listopad 2014 5:00

8 0

K události se ve Velkém Špalíčku připojili i studenti Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. „Lidé většinou vědí, že na chřipku a nachlazení jsou antibiotika zbytečná. Mylně se ale třeba domnívají, že je angína virového původu," řekl organizátor akce z Unie studentů farmacie Vojtěch Ondra.

Počet pacientů nakažených odolnými bakteriemi se kvůli nevhodnému užívání antibiotik zvyšuje. K nejčastějším chybám patří vysazení prášků v okamžiku, kdy se nemocným uleví. „Často také mění intervaly mezi dávkami," poznamenala brněnská lékařka Milada Vinická Kratochvílová.

Letos se antibiotický den zaměřil hlavně na praktické lékaře a pacienty. Připojila se k němu také Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „Jeho cílem je, aby například matka chápala, že její nemocné dítě má pouze virózu. Nesmí se pak na doktora zlobit, že antibiotika nepředepsal," poznamenala Renata Tejkalová z antibiotického střediska mikrobiologického ústavu svatoanenské nemocnice.

Hlavně seznámit lidi s tím, co se stane, když špatně používají antibiotika. Taky poukázat na možnost odolnosti bakterií a zabránit tím snižování účinnosti antibiotik.

Používají se na léčbu chorob způsobených bakteriemi. Antibiotik je velké množství, dělí se do více skupin.

Odolnost bakterií na antibiotika vzrůstá. Při nejhorším scénáři bychom se mohli vrátit do doby, kdy lidé umírali na banální nemoci způsobené bakteriálními infekcemi.

Existují antibiotická střediska, kde jsou uložená anti-biotika poslední záchrany. Pacienti je používají jen pod lékařským dozorem a lékaři se tím snaží zabránit dalšímu šíření resistence bakterií.

Je to jejich odolnost. Bakterie jsou schopné zamezit účinnosti antibiotik díky informacím, které třeba získávají od jiných bakterií.

Přečtěte si také: Kdo se o psa èi koèku øádnì stará, nemusí se bát. Péèe o zvíøe chrání i nás

Největší úleva má nastat do osmačtyřiceti hodin. Pokud účinné nejsou, měl by se člověk vrátit k doktorovi. Chyba může být například v množství stanovené látky, kterou má člověk brát, nebo si už třeba vytvořil protilátky.

Měli by dodržovat dávkování. Hlavně správné časové rozestupy. Důležité je taky vyhýbat se jídlům, která snižují účinnost antibiotik. Třeba mléčným výrobkům nebo kyselým jídlům. Neměli by ani zanedbávat odpočinek.

Pokud antibiotika nedoberou, měli by pacienti zbytek vrátit do lékárny. Ne vylít je do záchodu. Tím se totiž šíří antibakteriální látka a zvyšuje se resistence.

Většinou vědí, že na chřipku a nachlazení se antibiotika nepoužívají. I když se třeba mylně domnívají, že je angína virového původu, a ne bakteriálního. Ale aspoň můžeme být v klidu, že když se nachladí, nevezmou si z lékárničky zbytkové antibiotikum.

Nevědí, co znamená resistence. Zajímá je, která antibiotika jsou nejúčinnější. To je ale těžké stanovit. Vždycky se předepisují na danou bakterii. Navíc někteří lékaři je nepředepisují malým dětem, mohla by jim způsobit třeba růstové problémy.

Existují lékaři, kteří předepíší antibiotikum, už když pacienta vidí ve dveřích. Například pokud přijde člověk, kterému už lékař angínu prokázal a příznaky jsou podobné.

Máme přísné zákony, proto u nás nejsou resistentní kmeny tak moc rozšířené jako třeba v jižních státech Evropy.

Přečtěte si také: Irsko se opevňuje před hurikánem Ophelia, ten by měl udeřit odpoledne

Zdroj: denik.cz

Pro kategorii stránku

Loading...