Lidi se zástavou srdce může zachránit převoz za stálé resuscitace

22. listopad 2014 5:45

21 0

Lidi se zástavou srdce může zachránit převoz za stálé resuscitace

Pacient při mechanické resuscitaci fakticky nežije, protože mu netepe srdce, lékaři v mezidobí mohou vyřešit jeho zdravotní potíže, informovali zástupci Záchranné služby hlavního města Prahy a kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice na dnešní tiskové konferenci.

„Unikátní je velmi těsná návaznost mezi tím, co se děje na ulici a v nemocnici. Dokážeme nahradit oběh pacienta nejen na místě, ale i při transportu a poté v nemocnici,“ vysvětlil vedoucí lékař operačního střediska záchranné služby Ondřej Franěk. Resuscitaci při cestě sanitkou umožňuje mechanický přístroj, který ve stlačování hrudníku a masáži nahradí srdce člověka. V Praze je v každé sanitce.

Dříve bylo podle Fraňka už po deseti minutách od zástavy vysoké riziko poškození mozku pacienta. Díky laické resuscitaci na místě kolapsu, se kterou začne například někdo z kolemjdoucích, se tato doba prodloužila na 15 až 20 minut. „Dnes už uvažujeme v řádu hodin,“ dodal Franěk.

K zástavě srdce vyjíždějí pražské sanitky dvakrát až pětkrát denně. Lékaři uvedli případ čtyřicetileté ženy, kterou se touto metodou podařilo zachránit. Zkolabovala z neznámých příčin 6. října na pražském Žižkově. „Dvakrát jsme defibrilovali, zjistili jsme, že na místě ten oběh už neobnovíme,“ popsala lékařka záchranky Lucie Filipovská.

„Případ je výjimečný v tom, že doba zástavy trvala hodinu a 13 minut než byl obnoven oběh mimotělním oběhem,“ doplnil zástupce přednosty kliniky kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Na těchto přístrojích byla pacientka asi osm hodin, pak její srdce začalo spontánně znovu fungovat.

Lékaři ale upozorňují, že tato metoda není vhodná pro všechny pacienty se zástavou, hodí se jen pro velmi malé procento z nich. Nejdůležitější je, že resuscitace nesmí být ani na chvíli přerušená. „Ani dokonalá technika nezajistí, že všichni pacienti přežijí. Naopak většina přesto zemře,“ vysvětlil Bělohlávek.

Za tři roky, kdy lékaři VFN metodu používají, takto ošetřili necelých 120 pacientů. Mezi nimi léčili také nakažené takzvanou ptačí chřipkou, kteří kvůli těžkému zánětu plic potřebovali nahradit činnost plic. Podobně v Praze postupují ještě další dvě nemocnice a několik dalších jinde v Česku.

V Evropě ročně zemřou na zástavu srdce statisíce pacientů. V Česku se do nemocnice dostane asi 40 procent z nich, protože 60 procent zemře na místě. Kolem poloviny z hospitalizovaných zemře na další komplikace a pět procent má závažný neurologický problém. Bez dalších problémů tak přežije 10 až 15 procent lidí. „Naši pacienti jsou z těch 60 procent, kteří by nepřežili,“ dodal Bělohlávek.

V loňském roce resuscitovaly posádky pražské záchranky celkem 571 pacientů se zástavou srdce. U téměř poloviny z nich se podařilo obnovit oběh na místě, bez poškození mozku nebo jen s minimálními potížemi se vrátilo do života 96 z nich.

Nejčastější příčinou zástavy oběhu bylo vloni kardiologické onemocnění (63 procent), nejčastější obětí bývají muži průměrně ve věku 64 let. „My jako Češi jsme velmi náchylní k riziku infarktu. V jeho léčbě jsme ale díky tomu nejlepší na světě,“ uzavřel přednosta kliniky kardiologie VFN Aleš Linhart.

Přečtěte si také: Služba Amazon Music Unlimited je ode dneška dostupná i v ČR

Zdroj: relax.lidovky.cz

Pro kategorii stránku

Loading...