Guvernér ČNB Singer: Česká ekonomika se přinejlepším "pohybuje po dně"

22. listopad 2013 10:40

17 0

Guvernér ČNB Singer: Česká ekonomika se přinejlepším "pohybuje po dně"

Slabé výsledky tuzemské ekonomiky podle guvernéra ČNB Miroslava Singera nejsou příznivé. Česká ekonomika by se možná mohla opět vrátit do recese. Singer obhajoval také devizovou intervenci centrální banky.

Podle guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera ukazují předběžná data o tuzemském HDP za 3. čtvrtletí "přinejlepším pohyb na dně".

Domácí ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,5 procenta. V předchozím čtvrtletí hrubý domácí produkt v mezičtvrtletním srovnání vzrostl o 0,6 procenta a česká ekonomika se dostala z nejdelší recese, během níž šest čtvrtletí klesala.

Podobně vývoj české ekonomiky komentoval tento týden také viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík. Uvedl, že poslední údaje naznačují, že se ekonomika může vrátit do recese. Další člen bankovní rady Kamil Janáček minulý týden řekl, že pokud se předběžné údaje o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí potvrdí, je ekonomika v poněkud horším stavu, než ČNB předpokládala.

Singer také komentoval cílování inflace, které ČNB v rámci měnové politiky využívá. Upozornil, že během posledních 12 let počet zemí, které cílují inflaci, převýšil počet zemí, jež se zaměřují na cílování peněžní zásoby. Ta vychází z předpokladu, že růst cen je determinován množstvím peněz v oběhu. Důvodem, proč se peněžní zásoba jako koncept podle guvernéra opouští, je problém s měřením množství peněz v ekonomice.

V roce 2001 podle Singera 16 zemí využívalo cílování inflace a 42 zemí cílování peněžní zásoby. Loni již cílování inflace využívalo 32 zemí a peněžní zásobu 29 zemí.

Guvernér zároveň dodal, že země využívající cílování peněžní zásoby poměrně často intervenují. Intervence se ovšem podle něj nevyhýbají ani zemím, které v rámci měnové politiky cílují inflaci. Patří mezi ně například Švýcarsko nebo Švédsko.

Při plnění své základní měnověpolitické úlohy, tj. zabezpečení cenové stability, volí centrální banka jeden z několika možných měnověpolitických režimů. Čtyřmi základními typy těchto režimů jsou režim s implicitní nominální kotvou, cílování peněžní zásoby, cílování měnového kurzu a cílování inflace.

U cílování inflace centrální banka s jistým předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl (či posloupnost cílů), o jehož dosažení bude usilovat. Jedná se o aktivní a přímé formování inflačních očekávání. Tento režim zahrnuje do svého rozhodovacího schématu podstatně větší množství informací než jen měnový kurz nebo peněžní agregáty, například také trh práce, dovozní ceny, ceny výrobců, mezeru výstupu, nominální a reálné úrokové sazby, nominální a reálný měnový kurz, hospodaření veřejných rozpočtů a podobně.

Intervence mají podle dřívějšího vyjádření Klause "velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady", mezi které patří zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu. Všechny současné členy bankovní rady jmenoval právě Klaus.

ČNB chce kurz koruny v rámci intervencí držet poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos intervencí vidí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Krok vedle Klause kritizovala řada ekonomů, podnikatelů i prezident Miloš Zeman. Naopak premiér Jiří Rusnok krok ČNB hájí.

Zdroj: byznys.ihned.cz

Pro kategorii stránku

Loading...