Dětí s psychickými poruchami přibývá

6. listopad 2014 5:41

13 0

Dětí s psychickými poruchami přibývá

Malé děti přitom nejsou schopné identifikovat a pojmenovat svoje emoce, a proto se u nich psychické problémy velice často ohlašují různými somatickými obtížemi. Ať už bolestmi břicha, nebo zad, ale také poruchami chování, ranními nevolnostmi či školními problémy.

„Rodiče leckdy absolvují spoustu pediatrických vyšetření, než se dostanou k nám,“ říká doktorka Petra Uhlíková, vedoucí lékařka Centra dorostové a vývojové psychiatrie a Denního stacionáře v Praze. Mnozí z nich přitom vcházejí do ordinace se slovy: „Tak jsme skončili na psychiatrii, to jsme dopadli“.

Příčin, proč je dětská psychika stále křehčí, je nejspíš celá řada. K vzniku psychických poruch podle doktorky Uhlíkové přispívají především konflikty v rodině, školní obtíže, ale i začínající partnerské problémy nebo užívání návykových látek, jako jsou drogy nebo alkohol.

Svoji roli však nejspíš hraje také celkové společenské klima, ale i nadbytek informací, které musejí děti zpracovávat. Nejednou s nimi mají potíže také jejich rodiče, kteří nedokážou ze záplavy nabízených kroužků vybrat pro svého potomka ten pravý. Navíc se obávají své děti pouštět někam daleko a sami jim nemohou nebo nechtějí věnovat svůj čas. Poměrně často proto školáci tráví většinu volného času u počítače. Zejména pro děti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) je přitom takové trávení času zcela nevhodné a může zhoršovat jejich problémy.

V dětství a dospívání ale vzniká také řada vážných duševních poruch, k nimž patří například schizofrenie, ale i poruchy příjmu potravy či poruchy chování, jež jsou velice často pouze projevem nepoznané a výchovně nezvládnuté ADHD. „Na rozdíl od dospělých se pak v dětském a dorostovém věku projevují poruchami chování také depresivní stavy nebo úzkosti,“ říká předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie doktor Jaroslav Matýs.

S tím úzce souvisí i sebepoškozování a sebevražedné pokusy, které v tomto období bývají až třikrát častější než v dospělosti. O tom, jak vážná je současná situace, svědčí i množství telefonátů na Linku bezpečí, které se týkají sebedestruktivního chování. V letech 2008 až 2013 se jejich počet zdvojnásobil na více než 1300 hovorů za rok. Závažné bývají také důsledky šikany, které je vystaveno asi 12 procent dětí do 13 let. „Péče o děti a dospívající jedince přitom není systematicky řešená, kromě Denního stacionáře pro adolescenty neexistuje specializované ambulantní psychiatrické pracoviště pro uvedenou věkovou kategorii,“ konstatuje Petra Uhlíková.

S tím úzce souvisí i sebepoškozování a sebevražedné pokusy, které v tomto období bývají až třikrát častější než v dospělosti. O tom, jak vážná je současná situace, svědčí i množství telefonátů na Linku bezpečí, které se týkají sebedestruktivního chování. V letech 2008 až 2013 se jejich počet zdvojnásobil na více než 1300 hovorů za rok. Závažné bývají také důsledky šikany, které je vystaveno asi 12 procent dětí do 13 let.

„Tato péče přitom vyžaduje specifický přístup, zohledňující vývojový aspekt mentálně nezralého, ale fyzicky dospělého jedince,“ pokračuje lékařka. V tomto vývojovém období se podle jejích slov utváří osobnost dospívajícího jednice. To, co se nepodaří v této době vyřešit, mnohdy dokáže v dospělosti pořádně zkomplikovat život.

Pedopsychiatři diagnostikují a velice efektivně léčí už dvou- až tříleté pacienty s autismem a psychotickými poruchami, což je z hlediska komplexní léčby a péče o tyto děti v rodinách i školách velice důležité. Podle názoru doktora Matýse chybí ovšem nejen pedopsychiatři, ale nedostatečná je i meziresortní spolupráce.

Nejednou se ve své praxi setkává s tím, že učitelé i ředitelé škol nerespektují odborná doporučení lékařů. „Dítě po překonané těžké psychotické poruše typu schizofrenie nebo po přeléčené závažné depresi nutí například cvičit nebo ho běžně v hodinách zkouší, přestože je pedopsychiatr žádá, aby ze zdravotních důvodů snížili jeho školní zátěž,“ říká Jaroslav Matýs.

Často také vázne spolupráce s rodiči, kteří musí v případě nezletilých dětí vždy s psychiatrickou léčbou souhlasit. Od určitého věku je nezbytný i souhlas adolescenta. Pokud tento souhlas psychiatři nedostanou, pak mají doslova svázané ruce.

„Do budoucna by bylo zapotřebí nejen udržet samostatnost oboru, ale i zlepšit provázanost zákonů zdravotnické, školské a sociální péče.“ Reforma psychiatrické péče, která byla loni vyhlášena, s těmito změnami již počítá. Budou však probíhat postupně, v příštích deseti letech. Do jaké míry se je podaří doopravdy uskutečnit, ukáže teprve čas.

Zdroj: relax.lidovky.cz

Pro kategorii stránku

Loading...