Chřipka je horší než ebola, shodují se lékaři

5. prosinec 2014 5:57

19 0

Chřipka je horší než ebola, shodují se lékaři

O to obtížnější bývá rychle izolovat nemocné, tak jak se to dařilo v době, kdy většinu života prožili v jedné vesnici. „Epidemie eboly je však především daní za žalostný stav zdravotnictví ve třech zemích západní Afriky,“ konstatuje docent Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.

„Čtyřmilionová země, jako je Libérie, má například pouze jednoho lékaře na sto tisíc obyvatel,“ říká lékař. Zdravotní centra v této oblasti jsou navíc podle jeho slov naprosto nedostatečně vybavena zdravotnickým materiálem a kvalifikovanými zdravotníky. Spousta místních lidí nadto stále věří různým pověrám, a proto také mnohdy utíkají z nemocnic a nerespektují oficiální nařízení. Tato situace přispívá nejen k rychlejšímu šíření eboly, ale daleko častěji vede i ke zbytečným úmrtím pacientů, kteří umírají například na infekční komplikace po porodech či po operačních výkonech.

Na rozdíl od jiných infekčních nemocí má ebola „výhodu“ v tom, že se přenáší pouze tělesnými tekutinami. Jinak řečeno, vedle pacienta s ebolou můžeme například sedět v letadle, a pokud nekrvácí nebo nezvrací, nemusíme mít z nákazy obavy. Nakažený člověk není navíc infekční v inkubační době, tedy ještě před vznikem prvních příznaků. Horečka, která je u této nemoci oním prvním příznakem, se přitom dostaví obvykle až za tři týdny po nákaze.

„Mnohem rizikovější jsou infekční nemoci přenášené vzduchem,“ srovnává docentka Vilma Marešová z I. Infekční kliniky 2. LF UK Nemocnice Na Bulovce v Praze. „Izolace pacienta bývá v tomto případě mnohem obtížnější a inkubační doba velice krátká.“ Například u chřipky, která dokáže také zabíjet, se během dvou až pěti dní rychle nakazí velký počet lidí. Jak moc jsou tedy vůbec obavy z dalších nákaz ebolou opodstatněné? Podle nejnovějších informací se očekává, že v nadcházejících týdnech, případně měsících, budou v Guineji, Libérii a Sieře Leone nové případy této infekce přibývat.

„Mnohem rizikovější jsou infekční nemoci přenášené vzduchem,“ srovnává docentka Vilma Marešová z I. Infekční kliniky 2. LF UK Nemocnice Na Bulovce v Praze. „Izolace pacienta bývá v tomto případě mnohem obtížnější a inkubační doba velice krátká.“ Například u chřipky, která dokáže také zabíjet, se během dvou až pěti dní rychle nakazí velký počet lidí. Jak moc jsou tedy vůbec obavy z dalších nákaz ebolou opodstatněné?

Riziko importovaného případu eboly do České republiky nelze tedy s určitostí vyloučit. Pravděpodobnost jejího dalšího šíření je však u nás, stejně tak jako v ostatních státech Evropské unie, podle jeho názoru velmi nízká už vzhledem k fungující zdravotnické infrastruktuře. Lidé by se přesto měli pro jistotu vyvarovat cest do zemí zasažených ebolou. „Opatření, která Česká republika proti šíření této choroby zavedla, jsou myslím dostatečná, na druhé straně bych ale viry nepodceňovala,“ říká docentka Marešová, „už proto, že jsou daleko chytřejší než my a mají stejný pud sebezáchovy jako lidé.“

Podle jejího názoru je proto velice těžké odhadnout, jak by se virus, který je v současné době vázaný zejména na africké prostředí, dokázal adaptovat na prostředí evropské. „Především je třeba pamatovat na to, že ebola chyby a nedbalost neodpouští,“ připomíná Rastislav Maďar. Právě na nedbalost doplatila například ve Španělsku pomocná ošetřovatelka v Nemocnici Carlose III. v Madridu, která si při ošetřování pacienta s ebolou sáhla na obličej. Podobných případů se však naštěstí prozatím přihodilo mimo africký kontinent jen velmi málo.

„Zlo jménem ebola nám ale přináší i jisté dobré aspekty,“ míní docent Maďar. „Vlivem stávající epidemie dochází nejen ke zlepšování úrovně zdravotní péče v postižených zemích Afriky, ale svoje slabá místa začali hledat také zdravotníci v ostatních státech světa.“ Pevně věří, že i sestřička, která doposud odebírala krev bez rukavic, si v současné době začne dávat větší pozor.

Opatrnější jsou i pacienti, kteří donedávna nad „banálním“ problémem jen mávli rukou. Podle názoru Rastislava Maďara by ovšem ebolu měla v 21. století umět zvládnout každá země a k jejímu rozšíření by na našem území mohlo dojít jen při těžce představitelném řetězci chyb a nedbalostí. O krvácivé horečce ebole a rizicích s ní spojených nedávno diskutovali účastníci kongresu cestovní medicíny v Jihoafrické republice. Jako jediný zástupce střední a východní Evropy se ho zúčastnil právě docent Maďar.

„Globální význam eboly je zásadně přeceňovaný,“ říká s přesvědčením. „Podobného názoru byla ostatně i většina kolegů, s kterými jsem se na kongresu sešel.“ Stejně tak je přesvědčený o tom, že riziko nákazy je nejen u nás, ale i ve většině vyspělých zemí Evropy naprosto minimální. Existují infekční nemoci, které v současné době Evropany ohrožují daleko víc.

„Mnohem reálnější a nebezpečnější hrozbou než ebola je pro nás chřipka, která způsobuje mnohonásobně větší počet obětí,“ říká. Neporovnatelné jsou podle jeho mínění i finanční náklady, které obě nemoci způsobují. A to jak přímé, na léčbu nemoci a jejich komplikací, tak nepřímé, vzniklé následkem pracovní neschopnosti či invalidizace. Ostatně stejného mínění je i hlavní hygienik doktor Vladimír Valenta.

Zdroj: relax.lidovky.cz

Pro kategorii stránku

Loading...