Běhat můžete i v minus 20 stupních, říká zakladatel běžecké školy

4. prosinec 2014 9:00

23 0

Běhat můžete i v minus 20 stupních, říká zakladatel běžecké školy

Lidovky.cz: Když by za Vámi někdo přišel, že chce začít běhat teď v zimě - doporučil byste mu to?Určitě ano, ale upozornil bych jej na rizika, která většinou ohrožují ty, kteří se na běh nadměrně oblékají, vyběhnou příliš rychlým tempem vzhledem ke své fyzické kondici, a na to, že po skončení běhu by neměl zůstávat venku, ale naopak měl by se snažit co nejrychleji osprchovat a převléknout do suchého, aby neprochladl.

Lidovky.cz: Je pohyb venku zdravý, i když jsou mrazy? Mohou lidé například běhat, či jezdit do práce na kole? Neuškodí jim to?Mráz obecně není pro člověka škodlivý, zvláště je-li suchý. Mnohem horší jsou teploty okolo nuly, kdy je vysoká vlhkost vzduchu. Běhat se dá i v minus 20 stupních. Jízda na kole v mrazech je samozřejmě o něčem jiném, protože na kole sedíme, takže tu bych až tak nedoporučoval a cyklisté nebo triatleti většinou v zimě jezdí na válcích doma, pěkně v suchu.

Lidovky.cz: Co zásady správného běhání, jsou nějaké? Mluvím spíše o přirozeném běhání, ale jestli tomu budeme říkat správné či přirozené, není až tak důležité, mnohem důležitější je běhat a ne skákat. Většina lidí převážně skáče. Rozdíl mezi během a skákáním je v tom, že při běhu dokračuje noha na úrovni vašeho těžiště, při skákání dopadá před ním. Což pak způsobuje celkové přetěžování kloubů a vlastně celého pohybového aparátu. Při běhu nohy „dobíhají“ tělo, při skákání tělo „dobíhá“ nohy. To by však bylo na samostatný rozhovor. Pokud jde o běhání v zimě, tak je mnohem důležitější to, že většina lidí, kteří začínají běhat, poté co za sebou zavřou dveře a vyběhnou, vyběhnou co největší rychlostí, po chvíli jim dojdou síly a zpomalí nebo zastaví. Tím usilovným během se ale hodně zahřáli, začnou se potit. Tím, že zpomalí nebo zastaví, začnou vychládat. Potí se i proto, že jsou příliš oblečení. Na běh je třeba se oblékat tak, že když člověk vyjde ven, měl by pociťovat mírný chlad. Zhruba po pěti minutách běhu se zahřeje, a není-li nadměrně oblečen, bude po celou dobu běhu pociťovat příjemné teplo. Vraťme se však k tempu běhu. Na začátku běhu, ať je člověk zkušený běžec nebo začátečník, by měl běžet jen na půl plynu a v tom vydržet aspoň 10 minut. Za tu dobu se zahřeje, prokysličí a rozběhne se metabolismus. Když pak zrychlí, vydrží většinou běžet touto zvýšenou rychlostí až do konce, takže zpomalením nevychladne a následně nenastydne.

Lidovky.cz: Je v zimě potřeba se na běh připravit? Věnovat například více času rozcvičce? Rozcvička před během je mýtus, zvláště myslíte-li tím strečink (protažení). Je-li člověk „studený“, nerozehřátý a snaží se protahovat, může si spíše ublížit, něco si natáhnout či natrhnout. Při běhu se rozcvičením spíše myslí zahřátí. Toho dosáhneme právě pomalým během, viz výše, či poskakováním na místě, skákáním po jedné noze, apod. Pak je také vhodné mobilizovat klouby. Protahování necháváme až po tréninku, v zimě až doma, poté, co se převlečeme do suchého.

Lidovky.cz: Co zásady správného běhání, jsou nějaké? Mluvím spíše o přirozeném běhání, ale jestli tomu budeme říkat správné či přirozené, není až tak důležité, mnohem důležitější je běhat a ne skákat. Většina lidí převážně skáče. Rozdíl mezi během a skákáním je v tom, že při běhu dokračuje noha na úrovni vašeho těžiště, při skákání dopadá před ním. Což pak způsobuje celkové přetěžování kloubů a vlastně celého pohybového aparátu. Při běhu nohy „dobíhají“ tělo, při skákání tělo „dobíhá“ nohy. To by však bylo na samostatný rozhovor.

Pokud jde o běhání v zimě, tak je mnohem důležitější to, že většina lidí, kteří začínají běhat, poté co za sebou zavřou dveře a vyběhnou, vyběhnou co největší rychlostí, po chvíli jim dojdou síly a zpomalí nebo zastaví. Tím usilovným během se ale hodně zahřáli, začnou se potit. Tím, že zpomalí nebo zastaví, začnou vychládat. Potí se i proto, že jsou příliš oblečení. Na běh je třeba se oblékat tak, že když člověk vyjde ven, měl by pociťovat mírný chlad. Zhruba po pěti minutách běhu se zahřeje, a není-li nadměrně oblečen, bude po celou dobu běhu pociťovat příjemné teplo. Vraťme se však k tempu běhu. Na začátku běhu, ať je člověk zkušený běžec nebo začátečník, by měl běžet jen na půl plynu a v tom vydržet aspoň 10 minut. Za tu dobu se zahřeje, prokysličí a rozběhne se metabolismus. Když pak zrychlí, vydrží většinou běžet touto zvýšenou rychlostí až do konce, takže zpomalením nevychladne a následně nenastydne.

Lidovky.cz: Kolik musí člověk uběhnout, aby se to projevilo na zdraví?Takto otázka nestojí. To je otázka fyzické kondice, ani není důležité, aby začínající běžci a běžkyně, zvláště když dlouho nedělali žádný sport, hned běhali. Mohou začít joggingem, případně indiánským během (střídání pomalého běhu a chůze) nebo indiánskou chůzí (střídáním vycházkové a rychlé chůze). Je totiž třeba kromě svalů dát do formy všechny systémy těla. To znamená srdce, plíce, metabolismus, cévní systém. Světová zdravotnická organizace v současné době uvádí, že člověku schází 40 minut pohybu denně, tím se ale neříká, že by se člověk měl těchto 40 minut hýbat v kuse. Může si je rozložit do celého dne, třeba tak, že když jede do práce, zaparkuje o dva bloky dřív nebo vystoupí z dopravního prostředku o pár stanic dřív a zbytek dojde. Na nákupy, má-li to do 10 minut, nebude jezdit autem, ale půjde pěšky, zpět samozřejmě také. Do schodů a ze schodů bude chodit pěšky, ze začátku se sice zadýchá, ale to po pár týdnech přejde. Takhle nasbírá těch 40 minut, ani nebude vědět jak, výsledkem bude to, že se bude cítit lépe. V obchodě si rozmyslí, kolik toho nakoupí, když to pak bude muset nést domů v ruce, takže buď ušetří, nebo bude nakupovat kvalitnější potraviny. Vše toto povede ke zlepšení jeho zdraví a fyzické kondice, a v podstatě jej to nebude stát ani peníze ani čas, tedy to, co člověk nejvíce postrádá a nejvíce se brání investovat.

Zdroj: relax.lidovky.cz

Pro kategorii stránku

Loading...