Dostávejte díky NewsHub aktuální zprávy o nejžhavějších tématech, které jsou aktualizované každou minutu. Nainstalujte nyní.

Kulturní památka, nebo zánik? Podívejte se na 360° záběry ateliéru sochařky na Újezdě

16. září 2017 4:00
1 0

PRAHA Ministerstvo kultury řeší, zda se má ateliér významné sochařky a sestry slavného vynálezce kontaktních čoček Hany Wichterlové na pražském Újezdě stát kulturní památkou. Již více než 1500 osobností se postavilo proti možnému zániku uměleckého světa sochařky spojené s českou avantgardou. Server Lidovky.cz měl možnost se do ateliéru podívat a pořídit zde 360stupňové záběry.

Zachování genia loci pod petřínským kopcem, kde stojí nedaleko Sudkova ateliéru dílna se zahradou již zesnulé umělkyně Hany Wichterlové, je v ohrožení. Vedení radnice Prahy 1, která ateliér slavné české sochařky nepovažuje za nijak zvlášť kulturně hodnotný, totiž hovoří o možném prodeji, třebaže stále běží řízení o prohlášení místa kulturní památkou.

„Bojíme se, že to by znamenalo konec tohoto místa,“ sdělila redaktorce serveru Lidovky.cz při setkání nad hromadou starých fotografií a dokumenty Marie Wichterlová, příbuzná sochařky Hany Wichterlové a jedna z hlavních iniciátorů výzvy za zachování ateliéru.

Radnice ovšem odmítá, že by místo chtěla prodávat bezdůvodně. „Ateliér není v dobrém stavu a kompletní rekonstrukce by stála dle neoficiálních odhadů několik milionů korun. Tato oprava by byla spíše postavením něčeho nového, než zachováním toho původního, jelikož se opravdu ateliér nenachází v dobrém stavu,“ sdělila Veronika Blažková, mluvčí první městské části s tím, že v tomto případě tedy nejde o záchranu památky.

„Praha 1 se rozhodla, že počká na rozhodnutí ministerstva kultury, zda ateliér paní Wichterlové prohlásí za kulturní památku, nebo ne. Do té doby nebude jednat ani o prodeji, ani o případné správě některému subjektu,“ řekla dále Blažková. Ještě před pár dny přitom Praha 1 tvrdila, že se o záležitosti bude jednat na říjnovém zastupitelstvu.

Ateliér měla až do loňského roku v nájmu právě rodina Wichterlova. V domku žila po smrti své pratety Zuzana Wichterlová, restaurátorka a sestra Marie. Městská část ale poté smlouvu rodině vypověděla z toho důvodu, že se prý o objekt nestarala a nechala ho chátrat.

„Takové vyjádření považuji za účelové,“ řekla redaktorce serveru Lidovky.cz při setkání nad hromadou starých fotografií i s dokumentací Marie Wichterlová.

První městská část, která se v případu hrozícího zániku ateliéru staví proti stanovisku primátorky i Galerii hlavního města Prahy, se totiž podle ní o objekt nestará. Nebo alespoň ne tak, jak by místo zasluhovalo.

„Na zahradu, v níž rostly vzácné květiny a o které se Hana starala se svým manželem, teď používají křovinořez. Jde tedy o velice hrubou údržbu. Radnice také nechala zbourat zadní trakt domu, který byl rázem odpojený od energií a vody. Stal se tedy v podstatě neobyvatelným. Mnohokrát jsme upozorňovali na havarijní stav domu,“ líčí Marie Wichterlová s tím, že Praha 1 v minulosti slibovala rekonstrukci domu. Tak se ale dosud nestalo.

Rodina Wichterlových ovšem považuje za důležité objekt zachovat a připomínat si odkaz slavné tvůrkyně děl meziválečné avantgardy. „Po dlouhá léta se v ateliéru se sochařkou a jejím manželem Bedřichem Stefanem scházely významné osobnosti české kultury 20. století – kromě jiných František Tichý, Otto Rothmayer, básníci Vladimír Holan, Jaroslav Seifert a Josef Topol, historičky umění Anna Masaryková a Růžena Vacková,“ informují ve výzvě veřejnost příbuzní Hany Wichterlové.

Společně pak žádají, aby místo prodeje byl ateliér svěřen Galerii hlavního města Prahy, která má zájem zachovat ho a provozovat jako muzeum.

Výzvu podepsalo několik stovek lidí. Jde většinou o ředitele a zástupce významných institucí a vysokých škol, ředitele galerií, kurátory, kunsthistoriky, historiky, vědce, studenti uměleckých škol, umělce, novináře, ale třeba i pamětníky Hany Wichterlové a jejího manžela Bedřicha Stefana.

Namátkou jde například o Jiřího Fajta, generálního ředitele Národní galerie v Praze, šéfa Ústavu dějin umění Tomáše Wintera, ředitelku Uměleckoprůmyslové museum v Praze Helenu Koenigsmarkovou, kurátora sbírky fotografií a Galerie Josefa Sudka Jana Mlčocha, bývalého předsedy Akademie věd ČR a prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, designéra a architekta ze studia Olgoj Chorchoj Jana Němečka.

Výzvu podepsalo také přes dvě stovky aktivně tvořících umělců. Mezi nimi například malíři Petr Nikl, Jiří David, Michal Cihlář, František Skála, Jan Merta či Tomáš Lahoda, Alžběta Skálová, František Hodonský, grafická designérka Zuzana Lednická. Plán na uchování proslulého ateliéru podpořili také sochaři Jaroslav Róna, Tomáš Ruller, Stefan Milkov, z řad fotografů se pak připojil například Ivan Pinkava, Josef Moucha, Tomáš Pospěch či Markéta Korečková.

Výzvu vítá také Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy, která přišla s nápadem propojit v budoucnu ateliér Wichterlové s domem, kde žil a tvořil Josef Sudek. Ten stojí nedaleko domu Wichterlové na Újezdě.

Přečtěte si také: Český národní symfonický orchestr zahájí svou 25. sezónu

Zdroj: lidovky.cz

Podíl na sociálních sítích:

Komentáře - 0