Dostávejte díky NewsHub aktuální zprávy o nejžhavějších tématech, které jsou aktualizované každou minutu. Nainstalujte nyní.

�ivnobanka aneb Smutn� konec 150let� legendy

8. prosinec 2018 7:23
5 0
�ivnobanka aneb Smutn� konec 150let� legendy

�ivnostensk� banka, je� letos slav� 150 let sv�ho vzniku, byla za prvn� republiky nejen nejv�t�� �eskoslovenskou bankou, ale i jednou z nejv�t��ch ve st�edn� Evrop�. Po listopadu 1989 �ivnobanka zt�les�uje osud �esk�ho bankovn�ho odv�tv�. Dost�v� se do zahrani�n�ch rukou a jej� zna�ka p�ed jeden�cti lety z�ejm� definitivn� zanikla.

Neb�t nacist�, a p�edev��m komunist�, mohl v �esku nyn� existovat evropsk� bankovn� kolos, schopn� konkurovat nejv�t��m bank�m star�ho kontinentu. �ivnostensk� banka, slav�c� letos 150 let sv�ho vzniku, k tomu m�la ve�ker� p�edpoklady. V ��e prvn� republiky �lo nejen o bezkonkuren�n� nejv�t�� �eskoslovenskou banku, ale i o jednu z nejv�t��ch bank ve st�edn� Evrop�.

Jak ��k� dlouholet� ��f �ivnobanky a sou�asn� ��f UniCredit Bank Ji�� Kunert, kdyby se situace po roce 1945 vyvinula jinak, byla by ��ivnobanka ur�it� jednou z nejv�t��ch st�edoevropsk�ch bank a byla by schopn� konkurovat n�meck�m kolos�m, jako je Deutsche Bank�. To se ale nestalo, jej� nejslavn�j�� �ra skon�ila nacistickou okupac� a desetilet�mi komunistick�ho �padku.

Po listopadu 1989 jsou na p��padu �ivnobanka symbolicky vid�t osudy cel�ho �esk�ho bankovn�ho odv�tv�. Historicky prvn� banka s v�hradn� �esk�m kapit�lem se dost�v� do zahrani�n�ch rukou, aby jej� zna�ka p�ed jeden�cti lety z�ejm� definitivn� zanikla.

Vznik �ivnobanky p�ed 150 lety je t�eba ch�pat v historick�m kontextu. A� do poloviny 19. stolet� byla jedin�m pen�n�m �stavem v �ech�ch �esk� spo�itelna, zalo�en� v roce 1824 �eskou �lechtou. V Praze pak p�sobilo i n�kolik soukrom�ch bank���, jejich obchody v�ak byly skromn� a spo��valy v jednor�zov�m �v�rov�n� drobn�ch �ivnostensk�ch a obchodnick�ch firem. Situace se za�ala zlep�ovat a� v �edes�t�ch letech 19. stolet�, kdy nejprve v roce 1863 v Praze vznik� �esk� eskomptn� spole�nost a o rok pozd�ji Hypote�n� banka Kr�lovstv� �esk�ho.

Oba bankovn� �stavy sice m�ly �esk� n�zvy, ale nep�ij�maly �esk� sm�nky. Bylo tedy st�le z�ejm�j��, �e rozvoj �esk�ch firem mus� b�t financov�n z �esk�ch prost�edk�. Za t�m ��elem vznikaly ji� od pades�t�ch let 19. stolet� �etn� z�lo�ny (roku 1868 jich existuje ji� 247), kter� se z�hy rozhodly vytvo�it spole�n� �st�ed�, je� by h�jilo jejich z�jmy a z�rove� pom�halo rozvoji pr�myslu a obchodu v �esk�ch zem�ch. On�m �st�ed�m se m�la st�t pr�v� �ivnostensk� banka, prvn� banka s v�hradn� �esk�m kapit�lem.

Jej� ustanovuj�c� valn� hromada se konala v zasedac� s�ni Starom�stsk� radnice v Praze 8. prosince 1868. Nedlouho po sv�m vzniku se banka st�v� v�znamnou hybnou silou �esk� ekonomiky a podnikatel�. B�hem n�sleduj�c�ch necel�ch 50 let se �ivnobance poda�� z�skat minoritn� pod�l v Srbsk� �v�rov� bance a krom� jeden�cti pobo�ek v �ech�ch a na Morav� m� rovn� pobo�ky ve V�dni, Krakov�, Lvov� a v Terstu. T�sn� p�ed vypuknut�m prvn� sv�tov� v�lky m� �ivnostensk� banka v�ce ne� tis�c zam�stnanc� a spravuje t�m�� t�etinu ve�ker�ho kapit�lu v �esk�m bankovnictv�.

V t� dob� v n� ji� pracuje �lov�k, s n�m� je spjata nej�sp�n�j�� �ra �ivnobanky � nejslavn�j�� �esk� bank�� historie Jaroslav Preiss. Vystudovan� pr�vn�k, novin��, a p�edev��m nesm�rn� erudovan� n�rodohospod�� se do �ivnobanky dost�v� v roce 1907, kdy mu n�m�stek �editele banky Apollo R�i�ka nab�dne post �editele hypotek�rn�ho odd�len�. Jak p�e historik Pavel Kosat�k, Preiss tuto nab�dku nedostal jen kv�li schopnostem, ale i d�ky p��telstv� s v�znamn�m �esk�m politikem Karlem Kram��em, kter� v�d�l, �e bude m�t na v�znamn�m postu v bance v�rn�ho mu�e.

Do �ivnobanky se Preiss nemohl dostat v lep�� dobu. D�ky shrom�d�n�mu kapit�lu mohla v p��t�ch letech prov�d�t velkorys� finan�n� akce � �v�rovala mnoho velk�ch �esk�ch spole�nost�, i pom�hala �adu z nich p�ev�d�t na akciov� spole�nosti. D�ky tomu tak� banka z�sk�vala posty ve spr�vn�ch rad�ch podnik�, a t�m i vliv na jejich fungov�n�. Preissovu kari�ru nezhatil ani soudn� proces, kdy� byl zat�en a ob�alov�n z velezrady, nebo� se postavil proti v�le�n�m p�j�k�m. Ty v�de�sk� vl�da vy�adovala na bank�ch, z�rove� je ale nebyla schopn� spl�cet.

Ve v�zen� str�vil rok a ven se dostal a� na amnestii c�sa�e Karla I. v �ervenci 1917. V�ze�sk� zku�enost ho ale tak� obda�ila aureolou n�rodn�ho hrdiny, a tak mohl u� v roce 1917 usednout na m�sto vrchn�ho �editele �ivnobanky. Po vzniku �eskoslovenska to byl d�ky unik�tn� siln� pozici �ivnobanky v �esk�m hospod��stv� i d�ky rozhledu a zku�enostem Preiss, kdo vytvo�il novou hospod��skou koncepci republiky. Jej� sou��st� byla m�nov� i pozemkov� reforma a tak� takzvan� nostrifikace, je� se stala z�kladem prvorepublikov�ho �sp�chu jak Preisse, tak �ivnobanky.

Podstatou nostrifikace bylo p�enesen� firemn�ch s�del a kont z ciziny do �eskoslovenska. Nov� st�t se toti� ob�val, �e nebude m�t kontrolu nad svou v�robou, jeliko� ji ciz� banky dok�ou zvenku fakticky ��dit. V�echny firmy, kter� nucen� proch�zely nostrifikac�, pot�ebovaly pen�ze na pov�le�nou obnovu. ��daly tedy o �v�ry �esk� banky, na prvn�m m�st� tu nejsiln�j�� z nich � �ivnostenskou banku. Banky tyto �v�ry r�dy poskytovaly, nebylo to ale zadarmo.

Levn� odkupovaly bal�ky firemn�ch akci�, z�sk�valy zastoupen� ve spr�vn�ch rad�ch, d�ky �emu� se jim v relativn� kr�tk� dob� poda�ilo kontrolovat velkou ��st v�znamn�ch prvorepublikov�ch podnik�. Na za��tku dvac�t�ch let se proto v �eskoslovensku prolnula velk� ��st bankovn�ho a pr�myslov�ho kapit�lu. Vznikaj� ob�� bankovn� koncerny kontroluj�c� velkou ��st pr�myslov� v�roby. Nej�sp�n�j�� je v tomto ohledu �ivnostensk� banka, z n� se st�v� finan�n� kolos, jeho� moc prostupuje v�echna v�robn� odv�tv�.

Pod Preissov�m veden�m �ivnobanka podporuje f�ze velk�ch pr�myslov�ch firem. A tak je nap��klad spojena spole�nost Elektrotechnick� a. s., d��ve Kolben a spol., s Prvn� �eskomoravskou tov�rnou na stroje v roce 1921, k nim� se 9. �ervence 1927 je�t� p�ipojily Da�kovy Spojen� stroj�rny. Vznik� elektrotechnick� a stroj�rensk� gigant �KD (�eskomoravsk� Kolben-Dan�k) se z�kladn�m kapit�lem 37,5 milionu korun. Posl�ze se sou��st� tohoto koncernu stala i automobilka Praga.

V polovin� dvac�t�ch let organizoval Preiss tak� f�zi plze�sk� �kodovky s automobilkou Laurin a Klement v Mlad� Boleslavi (vlastn� i d�ky Preissovi se tak nej�sp�n�j�� �esk� automobily dodnes naz�vaj� ��kodovky�). Dal�� velk� f�ze nastala pod patron�tem �ivnostensk� banky v roce 1926, kdy se Dob�ansk� kaolinov� z�vody spojily se Z�pado�esk�mi kaolinov�mi z�vody v Horn� B��ze. S r�stem banky se zcela m�n� jej� obchodn� politika.

P�est�v� v podstat� �v�rovat men�� �ivnostn�ky, na �em� vybudovala sv� jm�n� v prvn�ch 50 letech existence, a soust�e�uje se na p�j�ov�n� pen�z velk�m pr�myslov�m podnik�m. Zat�mco v�t�ina �esk�ch bankovn�ch dom� ve dvac�t�ch letech bezhlav� investovala, �ivnobanka byla pod Preissov�m veden�m opatrn�. M�sto aby kapit�l vyd�vala, sna�ila se jej co nejv�ce shrom�dit. Preiss tvrdil, �e je lep�� �elit kritice, �e m�lo podporuje podnikatelsk� �ivot v zemi, ne� aby v bezhlav�ch obchodech banka p�i�la o velkou ��st jm�n�. N�sledn� hospod��sk� v�voj mu dal za pravdu.

Bankovn� krize, je� v prvn� polovin� dvac�t�ch let zas�hla �eskoslovensko, zp�sobila krach mnoha bankovn�ch �stav� (zbankrotovala Moravskoslezsk� banka v Brn�, pra�sk� banka Bohemia a Pozemkov� banka). �ivnobanky se probl�my tak�ka nedotkly a z krize vy�la je�t� siln�j��. Pod Preissov�m veden�m se z �ivnobanky postupn� st�v� nejsiln�j�� bankovn� koncern prvn� republiky. Na p�elomu dvac�t�ch a t�ic�t�ch let do n�j pat�� na 60 firem v�etn� t�ch, kter� zast�vaj� kl��ovou roli v ekonomice st�tu.

Bez ohledu na hospod��skou krizi, kter� tvrd� zas�hla �eskoslovenskou ekonomiku, m�e Preiss v dubnu 1934 napsat prezidentovu kancl��i P�emyslu ��malovi: �Banka jest vybavena tak, �e nemus� m�t nejmen��ho strachu o budoucnost.� D�ky finan�n�m rezerv�m a obez�etn� �v�rov� politice se veden� banky poda�ilo i v krizi udr�et likviditu a vlastn�mi prost�edky zvl�dnout situaci. Konkurenti byli posti�eni mnohem v�ce a �ad� z nich hrozil bankrot. �ivnostensk� banka jim dokonce finan�n� pom�hala a sv�j koncern b�hem krize je�t� roz���ila.

�ivnobanka byla v t�to dob� v�znamnou bankou nejen v �eskoslovensku, ale v cel� st�edn� Evrop�. Do roku 1938 bylo sou��st� jej�ho bankovn�ho imp�ria v�ce ne� sto firem, kter� disponovaly kapit�lem ve v�i v�ce ne� 1,25 miliardy korun. Velk�m Preissov�m �sp�chem je koup� majetku severo�esk�ho uheln�ho magn�ta Petschka, kter� z obavy p�ed Hitlerem a jeho proti�idovsk�mi z�kony na ja�e 1938 emigroval z �eskoslovenska.

Rozs�hl� majetky nejbohat�� prvorepublikov� rodiny v�etn� nap��klad 50procentn� kapit�lov� ��asti v Petschkov� Mosteck� spole�nosti pro dob�v�n� uhl� a v Severo�esk�ch uheln�ch dolech v Most� koup� �ivnobanka v roce 1938 za 350 milion� korun. Nejslavn�j�� �ra �ivnobanky se ale rychle ch�l� ke konci. Na dve�e klepe druh� sv�tov� v�lka.

�ivnostensk� banka jako jedin� z �esk�ch bank sice unikla b�hem druh� sv�tov� v�lky p��m�mu zabr�n� n�kterou z n�meck�ch bank, navzdory tomu byla zna�n� oslabena. Nejen�e musela vydatn� p�isp�vat N�mecku na financov�n� v�lky, ale spr�vce banky tak� rozprod�val N�mc�m podniky, kter� vlastnila. Jaroslav Preiss, �kapit�n �esk�ho pr�myslu�, ji� p�ihl�� �padku banky ze sv�ho statku u Orl�ku, kde �ije pot�, co v roce 1938 rezignoval na post vrchn�ho �editele banky. Je n�kolikr�t vy�et�ov�n gestapem, ani to mu v�ak po osvobozen� v roce 1945 nepom�e.

Po konci druh� sv�tov� v�lky je 75let� Preiss zat�en znovu, tentokr�t �eskoslovensk�mi org�ny, kter� ho pod vlivem komunist� ozna�uj� za �nejv�t��ho nep��tele pracuj�c�ho lidu�. Jeho zdravotn� stav se ve vazebn� v�znici rychle zhor�uje, navzdory odporu komunistick�ch ministr� je nakonec p��m�m p��kazem ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny z v�zen� propu�t�n 26. dubna 1946. O t�i dny pozd�ji ale um�r�.

Samotn� �ivnobanka je v t� dob� stejn� jako v�echny ostatn� �eskoslovensk� banky zn�rodn�na. Po komunistick�m p�evratu v roce 1948 �ivnostensk� banka sice nebyla zlikvidov�na, stala se v�ak v b�eznu 1950 sou��st� St�tn� banky �eskoslovensk�. Jej� �innost se v n�sleduj�c�ch letech ale v podstat� zam��ila jen na likvidaci z�statkov�ch pohled�vek a z�vazk� v zahrani��.

Zku�enosti �ivnobanky s mezin�rodn�m obchodem a transakcemi s ciz�mi m�nami a devizov�m obchodem vedly vl�du k tomu, �e ji v letech 1956 a� 1988 pov��ovala dovozn�mi a v�vozn�mi operacemi s RVHP, v �em� hr�la v�znamnou roli jej� lond�nsk� pobo�ka. �ivnobanka rovn� spravovala v�echny devizov� ��ty �ech� a Slov�k� �ij�c�ch v cizin�, zahrani�n�ch firem p�sob�c�ch v �eskoslovensku a tak� tuzexov� ��ty ob�an�.

Po p�du komunismu se �ivnobanka v roce 1992 st�v� prvn� privatizovanou bankou ve st�edn� a v�chodn� Evrop�. N�meck� BHF Bank z�skala 40 procent jej�ch akci�, Mezin�rodn� finan�n� korporace (IFC) nabyla dvan�ct procent a zbyl�ch 48 procent p�ipadlo fyzick�m osob�m a �esk�m investi�n�m fond�m. Pozd�ji �ivnobanku z�skala n�meck� Bankgesellschaft Berlin, kter� ji v roce 2002 prodala italsk�mu bankovn�mu domu UniCredit Italiano.

V roce 2005 skupina UniCredit koupila n�meckou HVB Bank, kter� p�sobila i v �esku. Za�ala se p�ipravovat f�ze bank skupin HVB a UniCredit na trz�ch st�edn� a v�chodn� Evropy, v jej�m� r�mci se v roce 2007 �ivnostensk� banka 139 let po sv�m vzniku p�ejmenovala na UniCredit Bank �R.�Vyu�it� zna�ky �ivnostensk� banka se sice v minulosti n�kolikr�t zva�ovalo, nakonec z n�j ale v�dy se�lo. Jak se zd�, �ivnobanka je z�ejm� a� p��li� spjata s minulost�, o kter� mlad� generace v� jen m�lo. Smutn� konec jedn� legendy.

Zdroj: ceskapozice.lidovky.cz

Podíl na sociálních sítích:

Komentáře - 0